18 C 363/2025-43 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou na ochranu držby domáhala vydání rozhodnutí uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila následovně. Žalovaný je zapsán jako katastrální vlastník k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 v k. ú. , adresa, (dále jen „Pozemek“). Část tohoto pozemku o rozloze 16 m2 (dále jen „Část Pozemku“) vymezená Geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, /2020 je však od nepaměti užívána žalobkyní a jejím právními předchůdci jakožto vlastníky rodinného domu č. p. 44 a zaploceného funkčního celku tvořeného pozemky , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5, kde se nachází bazén a jiné menší stavby. Část Pozemku slouží s ohledem na kopcovitý terén jako jediný přístup k výše uvedeným pozemkům, tedy k bazénu, neboť jsou zde schody. Jiný přístup možný není. Žalobkyně nabyla celý funkční celek od svých rodičů, kteří Část Pozemku vydrželi, darovací smlouvou. Prvními vlastníky Části Pozemku byli manželé Balcarovi, kteří nechali , datum, geometra , jméno FO, od pozemkové parcely č. , hodnota, oddělit část označenou jako 7/3 o velikosti 96 m2, jež zahrnovala jak dnešní pozemek , Anonymizováno, /4, tak právě i Část Pozemku. V dalších nabývacích listinách nebyly nedopatřením uvedeny všechny nemovitosti, proto bylo učiněno 30. 12. 193 prohlášení, jímž bylo toto opomenutí ohledně pozemku 7/3 napraveno. Žalovaný nicméně zjistil, že je zapsán jako vlastník Pozemku a začal si nárokovat své vlastnické právo a po žalobkyni požadoval za jeho převod nabytí jiných jejích pozemků. Když na toto žalobkyně nepřistoupila, zcela svévolně zamezil žalobkyni v přístupu přes Část Pozemku, k čemuž neváhal užít majetku žalované, včetně zde se nacházejících movitých věcí. Poškodil garáž, opěrnou zeď a schodiště. Tímto svým jednáním žalovaný žalobkyni zcela zjevně úmyslně znemožnil další držbu Části Pozemku, tedy žalobkyni z držby vypudil a zároveň ji tím znemožnil přístup k funkčnímu celku. O tomto jednání žalovaného se žalobkyně dozvěděla , datum, a toto počínání nahlásila Policii ČR. Žalobkyně, resp. její právní předchůdci byli vždy vlastníky Části Pozemku, který vznikl zřejmě v rámci obnovy katastrálního operátu zpřesněním hranice v neprospěch právních předchůdců žalobkyně. Původní hranice byla od , datum, tvořena domem č.p. 65, na který plynule navazoval plot vedený rovnoběžně s delší stranou domu. Žalobkyně je tak řádným, poctivým a pravým držitelem vlastnického práva.2. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo soudem zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem (některé pozemky jsou v SJM) pozemků parc. č. , hodnota, , 150, 151, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /3. Žalovaný je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, /2.3. Z fotografií bylo soudem zjištěno, že se na nich pohybuje muž, který u domu instaluje provizorní železné pletivo. Na části Pozemku je rozházený stavební materiál. Z pozemku žalobce vedou na Pozemek dvířka, předmětná Část Pozemku je oddělena od zbývajícího Pozemku taktéž provizorním pletivem. Nejsou zde vidět žádné schody, pouze pěšina. Ze strany žalobkyně probíhá oprava oplocení pozemku , Anonymizováno, /4 na hranici se žalovaným.4. Z geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , hodnota, -24/2020, soud zjistil, že z Pozemku byla oddělena část , Anonymizováno, /2 o výměře 16 m2.5. Z pěti čestných prohlášení z prosince 2025 soud zjistil, že se jedná o prohlášení dlouhodobých sousedů žalobkyně a jejích právních předchůdců. Jedná se o formulářový typ prohlášení, ve kterém je uvedeno, že držbu vlastnického práva k části Pozemku dlouhodobě vykonávala žalobkyně a její předchůdci. Užívají ho za účelem přístupu na pozemky , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /4 a , Anonymizováno, /5, které všechny dohromady spolu tvoří jeden oplocený funkční celek. V minulosti tomuto užívání nikdo nebránil a nebyl zde žádný spor, o kterém by věděli. Žalobkyně se o Část Pozemku vždy starala a udržovala ho. Překvapilo je, že v nedávné době došlo k umístění překážek, oplocení a znemožnění přístupu.6. Podle § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.7. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.8. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.9. Smyslem žaloby z rušené držby totiž není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu. Proto se tedy v řízení o této žalobě nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobkyně prokázala, že je držitelem práva, které žalovaný ruší (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 3074/17 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jinak řečeno, aby byla žalobkyně s žalobou úspěšná, musí prokázat (jen) to, že byla držitelem práva, tedy že toto před zásahem žalovaného pokojně vykonávala a že toto právo žalovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí ruší.10. Soud má z čestných prohlášení sousedů a z faktického stavu na místě zjištěného z ortofotomap za to, že žalobkyně část Pozemku užívá pro průchod na své další pozemky. Zároveň je ale z fotografií zřejmé, že mezi pozemkem žalovaného parc. č. , hodnota, a Pozemkem jsou v plotu dřevěné dveře. Stejně tak plot rozdělující Pozemek u paty domu žalovaného lze považovat za provizorní (stejný, jako žalovaný nyní instaluje dále na Pozemku). Z toho se jeví, že Pozemek mohl užívat i žalovaný, minimálně třeba za účelem údržby svého domu. Nelze tak bez jakýchkoliv pochybností dospět k závěru, že držba vlastnického práva svědčí žalobkyni. Tomuto závěru přisvědčuje také to, že minimálně zápis vlastnické práva v katastru nemovitostí je ve prospěch žalovaného. V tuto chvíli tak nelze bez dalšího dokazování ani vyloučit, že žalovanému svědčí vlastnické právo a žalobkyni právo pouze užívací. Zároveň nelze odhlédnout ani od toho, že je třeba, aby rušení držby bylo svémocné, což se soudu v popsaném případě, kdy se katastrální vlastník pohybuje na „svém“ Pozemku, nejeví.11. Dále z fotek není zřejmé, že by žalovaný užívání části Pozemku žalobkyní minimálně v místech jejího průchodu opravdu rušil. Podle záznamů z kamer se pohybuje na Části Pozemku s novými díly provizorního oplocení, které podle všeho instaluje kolem svého domu. Ale tímto oplocením nebrání žalobkyni ve vstupu na Pozemek, neboť podle fotografií oplocení neumisťuje napříč pěšinou, která přes Část Pozemku vede a kterou zřejmě využívá žalobkyně. Průchodu by mohl bránit pouze stavební materiál, který se na Části Pozemku nachází, což ale také z fotografií není úplně zřejmé, že by se dělo, přičemž složený materiál zřejmě patří žalobkyni, neboť souvisí se stavbou zdi prováděnou žalobkyní. K tomuto závěru sodu dospěl proto, že stavba je prováděna z pozemku 154/4, tedy ze strany žalobkyně.12. Žalobkyně tak neprokazuje, že poslední pokojná držba vlastnického práva k celé Části Pozemku svědčila právě jí a dále ani to, že ji žalovaný v jejím výkonu ruší.13. Pouze pro úplnost soud poukazuje na to, že čestná prohlášení na předepsaném formuláři nepůsobí příliš věrohodně, a nelze z nich jednoznačně uzavřít, že sousedi byli při jejich podpisu přesně seznámení s tím, o jaký pozemek se jedná, a především v jakém rozsahu žalobkyně tvrdí držbu vlastnického práva a její rušení žalovaným.14. Z právě uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.15. Závěrem soud ještě doplňuje, že v tomto řízení, neboť to ani není jeho účelem, v žádném případě neposuzoval, komu svědčí vlastnické právo k Části Pozemku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., avšak s tím, že ve věci zcela úspěšné žalované, která by měla jinak nárok na plnou náhradu svých nákladů, žádné náklady řízení nevznikly.17. S ohledem na nutnost rozhodnout o předmětné žalobě do 15 dnů od zahájení řízení, soud doručí žalobu žalovanému až spolu s tímto usnesením.