10 C 57/2020-154 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení existence služebnosti inženýrské sítě specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby – dešťové kanalizace, neboť v postavení kupujícího uzavřel dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí tvořících areál zemědělského střediska ve [obec] spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím, mimo jiné i k souboru staveb, které tvoří dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové srážky z tohoto areálu, přičemž tato dešťová kanalizace je umístěna částečně i na pozemcích žalovaných. Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m². Jedná se tedy o veliký průmyslový areál. Žalobce konstatuje, že používání existující dešťové kanalizace je v současnosti jediný způsob, jak odvádět z areálu dešťové vody. Dle informací, které má žalobce k dispozici, se stavba této kanalizace nachází v havarijním technickém stavu. Pro zachování její funkčnosti vyžaduje rekonstrukci. Žalobce uvádí, že více než 40 let existence kanalizace dosud nijak neomezovala vlastníky dotčených pozemků. Za účelem zajištění ochrany majetku žalobce, tedy ochrany souboru staveb tvořící dešťovou kanalizaci, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované dopisem ze dne [datum] k poskytnutí nezbytné součinnosti za účelem provedení zápisu existence služebnosti inženýrské sítě - stavby dešťové kanalizace na pozemcích žalovaných do katastru nemovitostí. Protože žalovaní reagovali na požadavek poskytnutí součinnosti dopisem ze dne [datum] negativně, nezbylo žalobci nic jiného než se domáhat ochrany svého majetku soudní cestou. Dešťová kanalizace byla vybudována bývalým JZD nejpozději na počátku osmdesátých let minulého století, přičemž věcné břemeno k pozemkům žalobce coby služebným pozemkům opravňující vlastníka této stavby, tedy stavby dešťové kanalizace k umístění a údržbě této stavby, vzniklo v důsledku jeho vydržení, když jak právní předchůdci žalobce, tak ani žalobce sám nebyli nikdy v minulosti rušeni ve výkonu tohoto věcného břemene - služebnosti. Protože však žalovaní neuznávají existenci této služebnosti inženýrské sítě, a protože služebnost není zapsána v katastru nemovitostí, má žalobce naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti inženýrské sítě soudem a následný zápis této služebnosti do katastru nemovitostí. 2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, když uvedli, že žalobce není vlastníkem stavby potrubí, která se nachází mimo jiné také na pozemcích žalovaných, pročež není aktivně věcně legitimován k podání žaloby a nesvědčí mu ani naléhavý právní zájem na určení věcného břemene (služebnosti inženýrské sítě) k pozemkům žalovaných. Pozemky žalovaných nikdy netvořily areál bývalého JZD. Žalobce ani neprokazuje, že by mu svědčilo oprávnění k umístění stavby potrubí na pozemcích žalovaných. Žalobce neprokazuje tvrzení, že stavba potrubí na pozemcích žalovaných byla vybudována bývalým JZD někdy na počátku 80. let minulého století. Bývalý areál JZD nikdy neměl zhotovenou řádně kanalizační síť pro dešťovou vodu. Na sousední pozemky vytékala voda jednak z potrubí, ale stékala sem také voda dopadající na povrch pozemků a zpevněných ploch areálu JZD. Na těchto sousedních pozemcích se voda hromadila a dále po nich stékala a docházelo přitom k odnosu ornice a erozi půdy a břehu potoka. Počátkem 90. let po restituci pozemků tedy vlastníci (právní předchůdci současných vlastníků) dotčených sousedních pozemků, zejména právě žalovaný a [jméno] [příjmení] přibližně na pozemcích p. [číslo] tj. v délce od hranice pozemku p. [číslo] až k [anonymizováno] potoku, zhotovili svou prací na své náklady záchytné potrubí, uložené pod povrchem pozemků, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo jejich pozemky. Uložení potrubí provedl žalovaný v roce 1992 z betonového a plastového potrubí, které měl doma a co kde jako zbytky opatřil. Výkopové práce pro uložení potrubí provedl žalovaný vlastní mechanizací. V následujících cca třech letech pak vlastníci postupně potrubí a nerovnosti pozemku zaváželi, pozemky a břeh potoka zpevňovali, pozemky srovnávali do dnešní podoby. Stavba potrubí je proto ve vlastnictví vlastníků pozemků, na nichž se stavba potrubí nachází. Jednoduchá stavba potrubí byla postavena svévolně neodborně vlastníky pozemků bez povolení příslušného správního orgánu (jedná se o černou stavbu), bez projektové dokumentace, nemá atributy dešťové kanalizace a nesplňuje její normy. Tvrzení žalobce, že jediný způsob odvodu dešťové vody z jeho nemovitostí je jím označovanou dešťovou kanalizací přes pozemky žalovaných, je nepravdivé. Kdyby si žalobce vybudoval v areálu kanalizační síť pro odvod dešťové vody ze staveb, má možnost odvádět srážky ze svých nemovitostí (budov, ploch a pozemků) do obecní veřejné dešťové kanalizace, která se nachází na pozemku p. [číslo] to přes pozemek v jeho vlastnictví p.č. st. [číslo], na němž se zřejmě dešťová kanalizace popř. její přípojka nachází. 3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 4. Zemědělské družstvo se sídlem v [obec] zastoupené předsedou družstva Ing. [jméno] [jméno] přenechalo žalovanému [číslo] do užívání pozemky specifikované v bodě 1. dohody o dočasném užívání sdružených pozemků ze dne [datum] za účelem zemědělského využití (dohoda o dočasném užívání sdružených pozemků na čl. 90-91). Součástí společného jmění žalovaných jsou mimo jiné nemovité věci – pozemky parc. [číslo] orná půda, o výměře [číslo] m², a parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 117 m², zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 7 – 8, informace o pozemku na č. l. 46 a 47). 5. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne [datum] s Ing. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 [číslo] předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve [obec] spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. V článku IV. žalobce prohlásil, že je seznámen se skutečným i právním stavem převáděných nemovitostí, a že je kupuje, jak stojí a leží (kupní smlouva na č. l. 15 – 18 včetně přílohy na č. l. 19 – 23). Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m² (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5, 11 – 12, 13 – 14, 25 – 27). Jedná se o veliký průmyslový areál (fotografie založené na č. l. 28 – 30). 6. Žalobce dopisem ze dne [datum] požádal žalované o poskytnutí součinnosti k potvrzení existence služebnosti inženýrské sítě potrubí dešťové kanalizace s tím, že vlastní v katastru obce Hředle řadu nemovitostí, které se vztahují zejména k areálu bývalého ZD [obec], když vlastní také stavby inženýrských sítí, které s vlastnictvím areálu souvisejí, konkrétně dešťové kanalizace. Trasa dešťové kanalizace vede mimo jiné pod pozemkem žalovaných, když trasa vedení je v přiloženém plánku označena pouze přibližně, neboť v současné době probíhá přesné zaměření sítí (žádost o poskytnutí součinnosti na č. l. 6). Žalovaný [číslo] v reakci na dopis žalobce ze dne [datum] uvedl, že je známo o žalobci, že zakoupil bývalé objekty JZD, což nemá žádný vliv na jejich pozemek. Nedávali nikomu souhlas vést kanalizaci přes jejich pozemek, veškeré úpravy prováděli sami a nedávají žalobci souhlas ke vstupu na jejich pozemek (odpověď na dopis na č. l. 10). Žalovaný [číslo] [jméno] [příjmení] v prohlášení ze dne [datum] uvedli, že z bývalého areálu JZD odtékala dešťová voda po povrchu pozemků parc. [číslo] dále směrem k [příjmení] potoku, což způsobovalo splavování ornice, podmáčení pozemků a jejich poškozování. Během 90. let po navrácení původních majetků na základě restitučního zákona jako soukromí vlastníci vybudovali pro ochranu pozemků a jejich odvodnění přes pozemky parc. [číslo] až k [příjmení] potoku potrubí, které je svedeno do [příjmení] potoka. Stavba potrubí byla realizována svévolně na vlastní náklady, potrubí je v jejich vlastnictví, nepatří k areálu bývalého JZD. Vše budovali ve spolupráci, souhlasem a plným vědomím sousedních vlastníků (prohlášení vlastníků k existenci potrubí na č. l. 45). 7. Z technické zprávy zpracované [jméno] [jméno] dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o komplexní kanalizační systém. Zaměřeno bylo více než 900 metrů. Část dešťové kanalizace, která je umístěna mimo areál bývalého ZD [obec], je vedena směrem k vyústění do [příjmení] potoka přes tyto pozemky k. ú. [obec]: parc. [číslo] přesné umístění k