7 C 69/2021-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Podle výpisu z obchodního rejstříku u žalobce došlo ke změně obchodní firmy, která dříve zněla [právnická osoba] a [právnická osoba]. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit nejpozději do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, částku řádně neuhradil, přestože k tomu byl žalobcem vyzván. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel při tom z listinných důkazů, které žalobce na podporu svého procesního stanoviska předložil. 4. Z listin předložených žalobcem, zejména ze Smlouvy o úvěru [číslo] z výpisu z účtu žalobce, z výpisu z účtu žalovaného /výplatní lístky, z výpisu EUCB/CRIF, z výpisu z Obchodního rejstříku žalobce, z výzvy k úhradě dluhu a předžalobní upomínky podle § 142a o.s.ř. ze dne [datum] učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém a právní m stavu věci: 5. Žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách žalobce [webová adresa], kdy uvedl požadované údaje, včetně emailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Poté, co se zaregistroval v informačním systému žalobce, požádal o poskytnutí úvěru a doložil svou úvěruschopnost. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“) na poskytnutí úvěru ve výši [částka], přičemž se žalovaný zavázal splatit úvěr nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Skutečnost, že žalovaný finanční prostředky obdržel, dokládá žalobce potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalovaný však úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradil, přestože k tomu byl žalobcem vyzván písemně emailovou zprávou dne [datum]. 6. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 7. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že v projednávané věci žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do [datum] a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a dlužnou částku dosud žalobci neuhradil. Z daného důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], představující úvěr ve výši [částka], poplatek za jeho poskytnutí ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] (tj. 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum]) 9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je se splacením dlužné částky v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení, požadovaného od data následujícího po splatnosti dlužné částky, tedy od [datum] do zaplacení. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, který je advokátem. [jméno] částku tvoří: - soudní poplatek ve výši [částka], - odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky). Dle ust. § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), neboť žalobce podal svůj návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, - náhrada hotových výdajů ve výši [částka], tj. po [částka] za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 a.t., toto vše zvýšené o 21% DPH dle § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované mu 3 denní lhůtu k plnění a to od právní moci rozsudku.