11 C 69/2022-69 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odvozuje od ukončené smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem mělo být vybudování novostavby rodinného domu, které jako zhotovitel žalobkyně pro žalovaného jako objednatele vykonala. [příjmení] jiná smluvní ujednání, bylo mezi stranami dohodnuto, že část ceny díla ve výši 5 %, tj. [částka] (ve smlouvě označeno jako tzv.„ pozastávka“), bude objednatelem uvolněna do 30 měsíců ode dne předání a převzetí díla. Dílo bylo dle tvrzení žalobkyně předáno dne [datum], pročež žalobkyně vystavila fakturu [číslo]. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se bránil tím, neboť neměl podle svého právního názoru povinnost k plnění z pozastávky, neboť nebyly odstraněny vady, které dílo mělo, když o vadách si byla žalobkyně vědoma, neboť účastníci uzavřeli též dohodu o narovnání ze dne [datum], kterou řešili jednotlivé vady dílo. Neboť žalobkyně neodstranila všechna vadná plnění, jak jí ukládala smlouva o narovnání, nedošlo k předání bezvadného díla, pročež nevzniklo právo na uvolnění pozastávky. Žalovaný též in eventum namítl jakožto procesní obranu ve smyslu § 98 o. s. ř. započtení pohledávky, kterou za žalobkyni má, a to z titulu smluvní pokuty podle čl. XIII smlouvy o dílo, kdy nárok na zaplacení smluvní pokuty žalovaný odvozuje od toho, že žalobkyně řádně a včas neodstranila vady díla. Dle žalovaného nedošlo k odstranění vad díla, které byly účastníky označovány jako: i) nevhodné kotvení zahradních teras, dlaždice se hýbou; a ii) výměna těsnění sprchy v koupelně v 1. patře. 3. Mezi účastníky bylo tedy nesporné, že došlo k uzavření smlouvy č. [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem mělo být vybudování novostavby rodinného domu, dále bylo nesporné, že účastníci dne [datum] uzavřeli dohodu o narovnání, která se věnovala vadám díla. Mezi účastníky je veden především spor o to, zda je povinnost žalovaného uvolnit tzv. pozastávku vázaná na předání a převzetí a zároveň následné odstranění vad díla, či na prosté předání a převzetí díla. Mezi účastníky dále nebylo sporné, to že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku finanční pozastávky. 4. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení vyplynula následující skutková zjištění. Mezi stranami došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo [číslo] jejímž obsahem byl závazek žalobkyně provést pro žalovaného dílo – Novostavbu rodinného domu na pozemcích parc. [číslo] v katastrálním území Nové Strašecí, zapsaných na [list vlastnictví]. V článku IV smlouvy o dílo, byla sjednána cena díla na částku [částka] bez DPH. Podle čl. VI odst. 1 smlouvy o dílo, pak bylo dohodnuto mezi stranami, že platba ceny díla byla rozdělena na tři části, resp. oprávnění zhotovitele k vystavení daňových dokladů: i) [částka] nejdříve 5 dnů po protokolárním předání staveniště (ve smlouvě pod písm. a)); ii)„ konečná faktura“ ve výši ceny díla po odečtení předchozí platby, a to nejdříve 7 dnů od odstranění případných vad a nedodělků uvedených v protokolu o předání a převzetí díla (ve smlouvě pod písm. b)); iii) a třetí část představuje fakultativní možnost žalovaného k finanční pozastávce 5 % ceny díla (ve smlouvě pod písm. c)), konkrétní ustanovené pak zní následovně:„ Objednatel si vyhrazuje právo na finanční pozastávku ve výši 5 % (bez DPH) z celkové ceny díla. Finanční pozastávka bude uvolněna do 30 měsíců od předání a převzetí díla.“ (což soud zjistil z nesporných tvrzení a smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] – přílohy žaloby). Dílo bylo dne [datum] předáno a převzato, přičemž přílohou předávacího protokolu byla též příloha [číslo] – zjištěné vady a nedodělky (což soud zjistil z nesporných tvrzení a protokolu o předání a převzetí díla ze dne [datum] – čl. 18 a násl. spisu). Účastníci dne [datum] podepsali dokument nazvaný dohoda o narovnání, kterým byla řešena sporná práva mezi stranami, kdy sporná práva odpovídala vadám díla uvedeným v příloze [číslo] předávacího protokolu. Z dokumentu vyplývá, že se u vad, které jsou podle žalovaného dosud neodstraněné, účastníci dohodli na jejich odstranění do [datum], jakožto nového závazku žalobkyně. Další vady díla, pak byla řešena odlišně, např. slevou z ceny díla (což soud zjistil z nesporných tvrzení a dohody o narovnání podepsané dne [datum] – čl. 20 a násl. spisu). 5. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvy o dílo, na základě, které žalobkyně pro žalovaného zhotovila novostavbu rodinného domu, přičemž ke dni předání díla, toto vykazovalo vady, které byly následně řešeny dohodou o narovnání. Za dílo žalovaný zaplatil takřka plnou cenu díla, přičemž nezaplatil dosud částku odpovídající finanční pozastávce, jakož i dohodnuté slevě z ceny díla. 6. Pro úplnost soud dodává, že z dalších provedených důkazu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze zjištění duplovaly. V případě důkazů navržených avšak neprovedených soud konstatuje, že se jednalo o důkazní návrhy nadbytečné, neboť skutkový stav byl provedených dokazováním dostatečně věrohodně zjištěn. 7. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 8. Podle ust. § 1903 odst. 1 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. 9. Podle ust. § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 10. Soud se především zabýval otázkou výkladu smluvního ujednání čl. VI odst. 1 písm. c) smlouvy o dílo, která je výše citován, přičemž z textu explicitně neplyne návaznost povinnosti vyplatit („ uvolnit“) finanční pozastávku na odstranění případných vad díla, kdy zkoumané ustanovení explicitně uvádí podmínku„ do 30 měsíců od předání a převzetí díla“ bez dalšího. Žalovaný však poukazuje, že je běžné v praxi stavebnictví chápat pozastávku, jakožto platbu, kterou si objednatel ponechává jako jakousi záruku za to, že zhotovitel odstraní vytýkané vady díla. Soud se k tomuto výkladů nepřiklonil, neboť v daném konkrétním případě k tvrzenému účelu sloužilo jiné ustanovení smlouvy o dílo, které konkrétně váže právo na zaplacení více než poloviny ceny díla na odstranění vad díla, tj. VI odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo. Avšak i za situace, kdyby závěr žalovaného byl správný a vyplacení pozastávky by bylo vázáno na odstranění vad díla, pak soud musí konstatovat, že všechna práva a povinnosti z vadného plnění zanikla okamžikem, kdy strany uzavřely dohodu o narovnání (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 13/2000:„ Institut narovnání slouží především k tomu, aby se předešlo dalším sporům, jeho účelem není zjištění, jak se věci mají, ale odstranění pochybností tím, že se původní závazek, ve kterém se sporné právo vyskytlo, ruší a nahrazuje se závazkem novým (zvýraznění provedeno zdejším soudem). Právní úkon účastníků - dohoda o vyrovnání dluhu - byla právě takovým úkonem, který měl ukončit dosavadní vztahy účastníků a vyjasnit práva a povinnosti z jejich vztahu vzniklá.“ – závěry Ústavního soudu jsou pak plně aplikovatelné i na dnešní úpravu narovnání). S ohledem na uvedené se soud již tvrzenou vadnosti plnění nezabýval, když případné vady díla, nenesou jakoukoli relevanci pro vyřešení projednávané věci. 11. Soud nevyhověl ani námitce žalovaného, kterou jako svou procesní obranu navrhoval započtení smluvní pokuty za neodstranění vad díla, kteroužto pohledávku má za žalobkyni mít. Soud tuto pohledávku, ve shodě s žalobkyní, považuje za pohledávku nejistou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., neboť až do doby soudního řízení takového pohledávky žalovaný vůči žalobkyni neuplatňoval, resp. to tuto skutečnost soudu netvrdil. Naopak v řízení vyšlo najevo, že o vadném plnění byla mezi stranami uzavřena dohoda o narovnání, přičemž je mezi stranami zjevně sporné, zda se narovnání vztahovalo i k smluvní pokutě za vadné plnění či nikoli. V kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. (blíže viz [příjmení], J. in [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo]), přičemž tento právní závěr je aprobován Nejvyšším soudem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokáza