4 C 46/2021-126 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu klienta s pravidelnými splátkami do výše úvěrového limitu [částka]. Součástí úvěrové smlouvy byly též úvěrové obchodní podmínky žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal za čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu platit žalobkyni úrok z úvěru dle čl. II odst. 1 a 2 úvěrové smlouvy. Žalovaný se též dle čl. II odst. 5 úvěrové smlouvy zavázal uhradit úroky z prodlení ve výši 20 % p.a. z částek, s jejichž splácením je v prodlení. Žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy včas a řádně neplnil. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním závazků ze smlouvy o úvěru, žalobkyně písemně žalovanému oznámila splatnost všech pohledávek ze smlouvy o úvěru. Žalovaný ani do dnešního dne svůj závazek vůči žalobkyni z úvěrové smlouvy nesplnil, přestože jej žalobkyně opakovaně vyzývala k úhradě úvěrové pohledávky s příslušenstvím. Žalovaný tak z titulu předmětné úvěrové smlouvy dluží žalobkyni z vyčerpaného úvěrového limitu na jistině ke dni [datum] částku [částka], když se poprvé dostal do prodlení s placením jistiny úvěru dne [datum]. Žalovaný je ode dne [datum] v prodlení s placením úroku z úvěru, který za období od [datum] do [datum] včetně činí [částka]. Dohodnutá sazba úroku z úvěru ke dni [datum] je 12,5 % p.a., jak vyplývá z čl. II. odst. 1 úvěrové smlouvy. Žalovaný je z důvodu prodlení s placením jistiny úvěru a poplatků dále povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení dohodnutý v čl. II odst. 5 úvěrové smlouvy ve výši 20 % p.a. z nezaplacené jistiny úvěru a z poplatků. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení počínaje dnem [datum] přičemž úrok z prodlení v dohodnuté sazbě za období od [datum] do [datum] včetně činí částku [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu klienta s pravidelnými splátkami do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaný se zavázal za čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu platit žalobkyni úrok z úvěru dle čl. II odst. 1 a 2 úvěrové smlouvy ve výši 12,5%. Žalovaný se též dle čl. II odst. 5 úvěrové smlouvy zavázal uhradit úroky z prodlení ve výši 20 % p.a. z částek, s jejichž splácením je v prodlení. (smlouva o úvěru [číslo], úvěrové obchodní podmínky ze dne [datum], sazebník žalobkyně ve znění k [datum], historie účtu). Žalovaný však porušil svůj závazek z úvěrové smlouvy, přičemž žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl o zesplatnění úvěru písemně informován dopisem ze dne [datum], kdy byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]). Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval (výzva ze dne [datum], včetně dodejky). Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvu o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 8. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně s žalovaným jako podnikatelem uzavřela smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků formou povoleného přečerpání účtu klienta s pravidelnými splátkami do výše úvěrového limitu [částka]. Ačkoliv se žalovaný zavázal žalobkyni poskytnuté a čerpané peněžní prostředky splácet spolu se sjednaným úrokem a cenami za poskytnuté služby (poplatky) v pravidelných měsíčních splátkách, úvěr řádně a včas splácen nebyl. Protože tímto žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, je nárok žalobkyně touto žalobou uplatněný po právu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu i výše soud neměl důvod pochybovat. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, tj. smluvní úrok z úvěrové jistiny, smluvní úrok z prodlení, obojí zčásti kapitalizováno, tak, jak žalobkyně požadovala. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením úvěrové smlouvy. 10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka], -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.