6 C 2/2022-19 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] poskytl žalované na základě její žádosti spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný původně dne [datum]. Poté žalovaná požádala o prodloužení splatnosti, v důsledku čehož nastala splatnost úvěru dne [datum]. Ke dni podání návrhu žalovaná dluh neuhradila, přestože k tomu byla vyzývána. 2. Žalovaná se k návrhu i přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 115a zák.č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. 4. Z listin předložených žalobkyní, zejména z předsmluvních informací Simplepůjčka cz, ze dne [datum], z výplatních lístků žalované,, z Posouzení úvěruschopnosti žadatele, ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně Ceníku a sazebníku poplatků platných od [datum], z potvrzení [příjmení] [příjmení] o obdržení tuzemské platby [částka], z centrální evidence exekucí, fotokopie občanského průkazu žalované, z upomínek a předžalobní výzvy včetně dokladů o zaslání, učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: 5. Žalované poskytl žalobce dne [datum] na její žádost z téhož dne spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný původně dne [datum]. Žalovaná využila svého práva prodloužit splatnost v souladu s čl. 5 smlouvy, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala dne [datum]. Před poskytnutím úvěru žalobce posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Porovnáním příjmů dle výplatní pásky, resp. výpisu z účtu, a nákladů zjistil, že žalované zbydou volné prostředky k úhradě úvěru. Rovněž tak žalobce dne [datum] provedl lustraci centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI s negativním výsledkem. V minulosti žalovaná uzavřela jiné smlouvy s žalobcem, které řádně splatila. Totožnost žalované ověřili pomocí ověřovací platby ve výši [částka], kterou žalovaná zaslala ze svého bankovního účtu a kopie jejího občanského průkazu, kterou žalobce rovněž doložil. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána upomínkou ze dne [datum] se lhůtou k úhradě do [číslo], následně upomínkou ze dne [datum] se lhůtou k úhradě do [datum], což žalobce doložil podacími lístky České pošty, s.p., obě výzvy se však minuly účinkem. Žalované byla proto zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], toto žalobce rovněž doložil podacím lístkem, přesto k úhradě nedošlo a ani k žádné reakci žalované. 6. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. V posuzovaném případě mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce jako úvěrující poskytl žalované na její požádání peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je jako úvěrovaný zavázala vrátit v sjednané době. Ačkoliv žalovaná finanční prostředky obdržela, žalobci je do dne podání žaloby i přes opakované výzvy nevrátila. 8. V souladu s čl. 7 smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu 2x1500Kč za nesplnění povinnosti dle čl. 7 a 7.3 smlouvy, kde je ujednána povinnost informační žalované mj. pokud jde o doložení trvajícího zaměstnání. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. Výše uplatněné smluvní pokuty jsou v souladu s posledně citovaným ustanovením, pokud jde o jejich výši. 9. Soud dále žalobkyni přiznal z uplatněného poplatku [částka] částku [částka], která byla sjednána v čl. 4 smlouvy o úvěru jakožto poplatek za poskytnutí úvěru po slevě. Ve zbývajícím rozsahu posoudil soud ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru dle čl. 4. smlouvy o úvěru jako skryté ujednání o smluvní pokutě, neboť úhrada zbývající částky je sankčním způsobem vázána na splnění podmínky, že úvěrovaný úvěr řádně a včas nevrátí. V souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. z celkové výše spotřebitelského úvěru ve výši [částka] činí polovina [částka]. V souladu s posledně citovaným ustanovením pak žalobkyni přísluší podle čl. 4. úvěrové smlouvy nad rámec poplatku ve výši [částka], částka [částka] představující sankci pro případ, že úvěr nebude řádně a včas vrácen (skryté ujednání o smluvní pokutě). Jak bylo uvedeno výše, žalobkyni vedle částky [částka] náleží smluvní pokuta ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Zbývající částku [částka], představující dle čl. 4 smlouvy o úvěru rovněž sankci pro případ, že úvěr nebude řádně a včas vrácen, pak soud žalobkyni nepřiznal, neboť v tomto rozsahu je citované ujednání smlouvy o úvěru v rozporu se zákonem, a to ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě ohledně částky [částka] vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky [částka] soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyně měla částečný neúspěch ve věci, kdy od úspěchu ohledně 73,8 % odpovídající přiznané částce [částka] z požadované částky žalobou [částka] je třeba odečíst neúspěch 26,2 % ohledně částky [částka]. Žalobkyni tak z náhrady nákladů řízení přísluší 47,6 %. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek [částka] a dále částka [částka] za sepis návrhu dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Z celkových nákladů [částka] tak žalobkyni přísluší na náhradu nákladů řízení částka [částka]. 12. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost k úhradě dlužné částky do tří dnů od právní moci rozsudku.