8 C 225/2022-19 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu neuhrazených plateb za elektřinu odebranou žalovanou v odběrném místě na adrese [adresa], [IČO], která svou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne [datum] na adresu odběrného místa [obec a číslo] elektrickou energii. Žalovaná odebrala v období od [datum] do [datum] elektrickou energii ve výši dlužné částky 20 869 Kč (množství odebrané elektřiny [číslo] MWh v ceně 23 869 Kč, po odečtení plateb ve výši 3 000), dluh se stal splatným [datum] (faktura [číslo]). Dále žalovaná odebrala ve stejném odběrném místě v období od [datum] do [datum] elektrickou energii ve výši 22 206,60 Kč (množství odebrané elektřiny [číslo] MWh) se splatností dne [datum] (faktura [číslo]). Žalovaná ničeho nezaplatila, ačkoli byla k zaplacení opakovaně vyzývána. Pohledávka dodavatele elektřiny za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z [datum], oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky z [datum]) a žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], ani poté ničeho neuhradila. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze 6. V daném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit odebranou elektřinu, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Její povinností přitom bylo zaplatit kupní cenu za dodávky elektrické energie dodavateli – právnímu předchůdci žalobkyně. Předmětné žalované částky byly navíc právním předchůdcem žalobkyně řádně vyúčtovány, jak vyplývá z předložených vyúčtování dodavatele, a to dle skutečné spotřeby. Žalovaná na celkové vyúčtování uhradila pouze částku 3 000 Kč na první uváděnou fakturu. Původnímu věřiteli dále vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za elektřinu, také právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. (ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se věřitelem pohledávky za žalovaným, včetně příslušenství, stala žalobkyně, která tak byla aktivně věcně legitimována k podání žaloby. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně zákonných úroků z prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 902 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 724 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 43 075,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 7 a § 14b) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.