11 C 19/2023-13 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Rakovníku dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu, v níž se žalovaný zavázal uhradit dluh celkem ve výši [částka] celkem v 85 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. S plněním splátek se žalovaný dostal do prodlení, čímž došlo k zesplatnění dluhu, který i přes výzvu žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni do doby podání žaloby neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ve věci ničeho nerozporoval. 3. V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu dohody o uznání dluhu ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně prostřednictvím zmocněnce, [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] Žalovaný v ní uznal dluh co do důvodu i výše, a zavázal se jej uhradit v 85 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. K aktivní legitimaci žalobkyně soud zjistil, že tato nabyla pohledávku za žalovaným Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky [číslo] [číslo]. Žalobkyně proto v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. odeslala žalovanému dne [datum] oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval a do doby podání žaloby dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 6. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § 1879 o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Po zhodnocení výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, neboť žalovaný podpisem splátkové dohody uznal svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně co do důvodu i výše celkem na částku [částka] a zavázal se ji řádně hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Nezaplacením dvou splátek nastalo na straně žalovaného prodlení s úhradou dluhu. V důsledku tohoto pak došlo k jeho zesplatnění, přičemž ani do podání žaloby žalovanou částku nezaplatil. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neuhradil dlužnou částku ve lhůtě stanovené žalobkyní, je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni v prodlení. Z daného důvodu proto soud vyhověl žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného žalobkyní ode [datum] do zaplacení. Výše úroku vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka]. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).