6 C 68/2022-129 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou z [datum] se žalobkyně, která je insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba] domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že na základě kupních smluv uzavřených mezi dlužníkem a žalovanou v době od [datum] do [datum] se dlužník zavázal k plnění ve formě dodávek pekárenských výrobků žalované. Dlužník pekárenské výrobky žalované dodal, o čemž byly vystaveny dlužní listy. V návaznosti na dodání zboží vystavil dlužník faktury, na základě níž měla žalovaná zaplatit sjednanou kupní cenu za dodané zboží. Celková výše neuhrazených pohledávek dle žalobkyně činí [částka], po zohlednění dvou dílčích úhrad před podáním žaloby. Žalobkyně již v žalobě předeslala, že pokud jde o oznámení o započtení vzájemných pohledávek v rozsahu částky [částka], zde byl zápočet proveden po zjištění úpadku dlužníka, avšak nebyly splněny podmínky ustanovení § 140 insolvenčního zákona. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve namítla, že žalobkyně dostatečně netvrdí a neprokazuje existenci právního vztahu, o který opírá svůj nárok, kdy dle žalované citované kupní smlouvy nejsou ničím doloženy. Dále žalovaná poukazuje na zápočet vzájemných pohledávek s tím, že ve zbývající části nároku došlo k zániku pohledávky dlužníka splněním, k němuž došlo [datum], to jest ještě před podáním žaloby. 3. Žalobkyně v replice z [datum] zohledňuje úhradu žalované ve výši [částka] s tím, že navrhla v tomto rozsahu ohledně jistiny řízení zastavit k zpětvzetí. Dále pokud jde o smluvní vztah mezi účastníky, žalobkyně uvedla, že mezi účastníky nebyly uzavírány kupní smlouvy na jednotlivé dodávky zboží, ale obchodování probíhalo tak, že mezi dlužníkem a žalovaným byla učiněna dohoda o ceně jednotlivých výrobků a následně docházelo elektronickou komunikací k objednávkám zboží, přičemž dodání zboží nebylo žalovaným rozporováno. Kupní cena byla sjednání v rámci ceníku, kdy jednání o ceně probíhalo prostřednictvím emailu. Je přitom zřejmé, že žalovaná by si nevyzvedla neobjednané zboží. Žalobkyně má dále za to, že žalovaná své závazky vůči dlužníkovi fakticky uznala provedeným zápočtem. Ohledně zápočtu přitom žalobkyně setrvala na své argumentaci, že je v rozporu s ustanovením § 140 insolvenčního zákona. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z předložených daňových dokladů a dodacích listů ve spojení s předloženou emailovou korespondencí a výslechem společníka žalované společnosti vyplývá, že v rozhodném období od [datum] do [datum] dlužník dodal žalované pekárenského výrobky označení v dodacích listech a následně ve fakturách, a to za cenu dohodnutou v emailové komunikaci na základě ceníku. Mezi účastníky ostatně nebylo sporu, že fakturované zboží dlužník žalované dodal a že mezi dlužníkem a žalovanou byla sjednána kupní cena za toto zboží na základě ceníku dohodnutého přes emailovou komunikaci. Konkrétně pak z dodacích listů a vystavených daňových dokladů vyplývá, že žalovaná po předchozí domluvě převzala dodávky na pekárenské výrobky, u nichž byla dlužníkem vystavena faktura [číslo] na částku [částka] se splatností [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum] a faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum]. 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k zániku žalované pohledávky na základě oznámení o započtení vzájemných pohledávek ve vztahu k částce [částka], a dále jakým způsobem lze zohlednit vystavené dobropisy dlužníkem, a to opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum], kde je označeno zdanitelné plnění [datum] a rozpis faktur: [číslo], [číslo], [číslo], dále opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] a rozpisem faktur: [číslo], [číslo], a dále opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] a rozpisem faktur: [číslo], [číslo], [číslo], a [číslo]. 6. Soud k tomu vyslechl jako svědka společníka žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], který s odkazem na předložené listiny vypověděl, že již [datum] dlužník vystavil opravný daňový doklad obsahující slevu z kupní ceny označenou jako bonus 23 % v uvedeném období na částku [částka], kdy tato sleva se počítala v souladu s ceníkem z produktů: rohlík a houska. Mezi dlužníkem a žalovanou byla v rámci ujednání o kupní ceně dohodnuta sleva z uvedených produktů, a to na základě odebraného množství za kalendářní měsíc, a to v sazbě 23 % z těchto vybraných produktů. Žalovaná slevu na základě opravného daňového dokladu odečítala z poslední faktury, která předcházela vystavení opravného daňového dokladu, nicméně byla oprávněna slevu odečíst v podstatě z jakékoliv faktury. Na podporu své výpovědi svědek poukázal na obdobný model také u [právnická osoba] spol. s r.o., kde z předložené faktury [číslo] vyplývá, že byla započtena úhrada dobropisu a fakturovaná částka byla ponížena o dohodnutou slevu, a to na základě obratu u produktu rohlík 43 g, rohlík slaný a rohlík makový. Z listin předložených svědkem dále vyplývá, že slevu odečetl z fakturované částky, jak to vyplývá z výpisu z bankovního účtu, kde ve zprávě pro příjemce je sleva označená odečtem z fakturované částky. Konkrétně se jedná o platbu s datem [datum], kde je odečtena částka [částka], a dále o platbu z [datum], kde je odečtena mimo jiné částka [částka], odpovídající vystaveným opravným daňovým dokladům. Dále svědek doplnil, že mezi dlužníkem a žalovanou na základě obratového bonusu došlo k ujednání o nižší kupní ceně, nikoliv o tom, že by žalované měla vznikat nějaká nová pohledávka. Svědek totiž s ohledem na rabat u žalované společnosti vysvětlil, že bez dohodnuté slevy by kupní cena uvedená přímo ve fakturách nebyla pro žalovanou akceptovatelná. 7. Žalobkyně ohledně vystavených opravných daňových dokladů argumentovala, že tyto měly založit žalované společnosti toliko novou pohledávku, případně způsobilou k započtení, s tím, že dle žalobkyně se nejednalo o součást ujednání přímo o kupní ceně. Žalobkyně k tomuto svému tvrzení v zákonné lhůtě navrhla výslech svědků, avšak při jednání soudu sdělila, že již na výslechu svědků netrvá s tím, že si je vědoma následku v podobě neunesení důkazního břemene. S ohledem na uvedené procesní stanovisko žalobkyně soud konstatuje, že má z výpovědi výše uvedeného svědka, která je v souladu s provedenými listinnými důkazy za prokázané, že opravné daňové doklady vystavené dlužníkem jsou výrazem dohodnuté slevy v rámci ujednání o určení kupní ceny, tak že dlužník je na základě dohodnutých dodávek oprávněn požadovat pouze kupní cenu sníženou o dohodnutý obratový bonus. 8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2079 odst. 1 a 2080 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že mezi dlužníkem a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva, kterou se dlužník zavázal dodat žalované společnosti požadované pekárenské výrobky, a žalovaná se zavázala uhradit sjednanou kupní cenu. Z doložené emailové komunikace vyplývá, že žalovaná odebírala od dlužníka pekárenské výrobky na základě dohodnuté kupní ceny, přičemž ještě před dodáním pekárenských výrobků byla žalovaná seznámena s podmínkami kupní smlouvy. To jest, bylo jí známo, jaká cena bude za zboží požadována a jakým způsobem bude zboží dodáno. Parametry dodávaného zboží dlužníkem vyplývají z žalobkyní předložených dodacích listů, kde kupní cena odpovídá doloženým ceníkům, na které je odkazováno v emailové komunikaci. Z uvedené emailové komunikace, jakož i z předložených dodacích listů ve spojení s daňovými doklady je zcela nepochybné, že žalovaná i dlužník věděli, o jaké zboží má žalovaná zájem, kdy evidentně navazovali na svou spolupráci z minulosti, jak to vyplývá z listiny datované [datum] doložené svědkem. Z provedených důkazů je zřejmé, že si účastníci jasně sjednali, co je předmětem kupní smlouvy, i za jakou cenu bude zboží dlužníkem dodáno. Kupní smlouva tak byla platně uzavřena a účastníkům z ní vzešla práva i povinnosti. Dále bylo v řízení prokázáno, že dlužník splnil svou povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy a pekárenské výrobky žalované dodal. O uzavření kupní smlouvy svědčí také skutečnost, že po dodání zboží žalovaná nijak nereklamovala dodané zboží, nikdy dlužníka neupozornila, že by bylo dodáno jiné zboží, než požadovala. Dlužník tak byl oprávněn vystavit shora označené faktury. Pokud pak žalovaná neuhradila kupní cenu ve lhůtě stanovené vystavenými fakturami, dostala se do prodlení se splněním svého závazku. 9. Oproti podané žalobě nicméně soud zohlednil vystavené opravné daňové doklady dlužníkem. Konkrétně u faktury [číslo] splatné [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] je třeba odečíst z fakturované částky [částka] částku vtělenou do opravného daňového dokladu [číslo] to - [částka], kdy z citovanéh