5 C 33/2024-59 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, spolu se sjednaným úrokem. Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a kromě vrácení poskytnutých finančních prostředků s příslušenstvím se po žalovaném domáhala úhrady sjednané smluvní pokuty. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani částečně, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.4. Z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně je v tomto registru evidována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a poskytování vázaného spotřebitelského úvěru.5. Z posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, a z čestného prohlášení o závazcích a výdajích spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaný má příjem , částka, měsíčně. Žije u přítelkyně. Celkový příjem jejich domácnosti činní , částka, měsíčně. Za bydlení vynakládá , částka, měsíčně. Splácí úvěry částkou ve výši , částka, měsíčně. Nevyživuje žádné osoby. Z prohlášení p. Kallayové ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný je jejím přítelem a na bydlení jí přispívá částkou , částka, měsíčně. Z údajů získaných nahlížením do katastru nemovitostí soud zjistil, že p. Kallayová vlastní bytovou jednotku č. 216/3, v domě č.p. 216, v katastrálním území , adresa, . Z výplatní pásky žalovaného za listopad 2023 bylo zjištěno, že žalovanému tento měsíc zaměstnavatel – , právnická osoba, vyplatil , částka, . Z výplatní pásky žalovaného za prosinec 2023 soud zjistil, že žalovanému bylo tento měsíc vyplaceno , částka, . Z výpisu z insolvenčního rejstříku, registru platebních informací a výpisu z registru exekucí soud zjistil, že žalovaný v těchto registrech ke dni , datum, nebyl evidován.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, za roční úrokovou sazbu 28,17 %. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit provizi ve výši , částka, , která měla být dle čl. II. písm. b) odečtena z celkové částky úvěru. Z čl. V odst. 2 písm. c) smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal žalobkyni za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, . Předmětnou smluvní pokutu byla žalobkyně oprávněna uplatnit jen do okamžiku, kdy se úvěr stal v důsledku prodlení splatným. Z čl. V odst. 2 písm. písm. a), b) smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení z dlužné splátky úvěru a z neuhrazeného zůstatku úvěru. Z čl. V odst. 4 písm. a), d) smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním, které byly za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek stanoveny na částku , částka, .7. Z e-mailu adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k podpisu dokumentů s tím, že pro vyplacení úvěru měl zaslat na účet žalobkyně částku , částka, . Dle bonity smlouvy žalovaný uhradil , částka, dne , datum, .8. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně na účet žalovaného dne , datum, poukázala částku , částka, a na vlastní účet částku , částka, .9. Z bonity smlouvy a přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku. Z dopisu adresovaného žalovanému ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného k úhradě jednotlivých splátek upomínala. Ze seznamu odeslaných upomínek a čestného prohlášení soud zjistil, že dopisy byly odeslány. Z dopisu ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku odeslán téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a před podáním žaloby ve věci vyzvala žalovaného k jeho úhradě.10. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně si prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr z informací sdělených samotným žalovaným, informací od zaměstnavatele žalovaného, od jeho partnerky, z katastru nemovitostí, i z insolvenčního rejstříku, registru platebních informací a registru exekucí. Ze získaných informací učinila závěr, že žalovaný je schopen úvěr splácet, a proto s žalovaným na jeho žádost uzavřela smlouvu o úvěru. Na jejím základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Předmětný úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu s úroky ve výši 28,17 % ročně. Za zprostředkování úvěru se žalovaný zavázal uhradit provizi ve výši , částka, . Přestože žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, (po odečtení sjednané provize), žalovaný porušil podmínky čerpání úvěru, když neuhradil ani jednu splátku. V souvislosti s tím mu dle smlouvy vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu za každou neuhrazenou splátku až do zesplatnění (dle čl. V odst. 2 písm. c) smlouvy), smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné splátky a po zesplatnění úvěru i z neuhrazeného zůstatku úvěru (dle čl. V odst. 2 písm. a), b) smlouvy) a povinnost uhradit poplatek za upomínání ve výši , částka, za každou odeslanou upomínku (dle čl. V odst. 4 písm. b) smlouvy). Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, . Následně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila a před podáním žaloby ve věci vyzvala žalovaného k jeho úhradě.11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z.o.s.“), který byl účinný v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona, dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 122 odst. 1 z.o.s. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 2 z.o.s. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle § 122 odst. 4 z.o.s. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.14. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro př