6 C 91/2024-17 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Dle žalobních tvrzení uzavřeli účastníci řízení dne , datum, písemnou „Smlouvu“, jejímž prostřednictvím žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci, od nějž si zapůjčil částku , částka, , kterou se zavázal vrátit do května roku 2022. Žalovaný však svůj dluh žalobci ve stanové lhůtě ani později neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil., právnická osoba, prohlášení žalovaného obsaženého v listině ze dne , datum, označené jako „Smlouva“ soud zjistil, že žalovaný si od žalobce „půjčil“ částku v celkové výši , částka, , přičemž z této částku mu bylo , částka, poskytnuto v hotovosti a , částka, převodem na účet. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do května roku 2022. Podpis žalovaného na listině byl dne , datum, úředně ověřen.4. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně potvrzení o podání vyplynulo, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě žalované částky včetně příslušenství a nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do , právnická osoba, . 2024 s tím, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat soudní cestou.5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).6. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.10. Soud tedy na podkladě listiny označené jako „Smlouva“ uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , a žalovaný se uvedenou částku zavázal žalobci vrátit do května roku 2022. Žalovaný přitom svůj dluh vůči žalovanému prostřednictvím uvedené listiny, kterou je dle jejího obsahu v souladu s § 555 odst. 1 o. z. třeba posoudit jako uznání dluhu, uznal co do důvodu a výše. S ohledem na uznání dluhu ze strany žalovaného se tedy ve smyslu § 2053 o. z. uplatní vyvratitelná domněnka existence dluhu žalovaného vůči žalobci ke dni uznání dluhu, tj. ke dni , datum, . Jelikož přitom v řízení nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by dluh neexistoval či došlo k jeho (byť i částečnému) zániku, postupoval soud v souladu s § 133 o. s. ř. a podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil částku , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení.11. Pokud jde o stanovení výše zákonných úroků z prodlení, žalovaný se zavázal zapůjčené finanční prostředky žalobci uhradit do května roku 2022, a jelikož tak neučinil, dostal se počínaje dnem , datum, do prodlení, pročež od tohoto dne žalobci náleží z částky , částka, zákonné úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle Věstníku ČNB činila repo sazba ke dni , datum, 3,75 %, a tudíž výše zákonného úroku z prodlení činí 11,75 % ročně.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů na zastoupení advokátem. Advokátovi náleží podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) odměna ve výši , částka, za každý z celkem , hodnota, úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby). K takto stanovené odměně v celkové výši , částka, advokátovi dále náleží podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý z poskytnutých úkonů právní služby, tj. částka v celkové výši , částka, . Dále byly náklady právního zastoupení žalobce ve výši , částka, podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku , částka, . Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, .13. , adresa, ke splnění povinnosti žalovaným k úhradě žalované částky i náhrady nákladů řízení byla určena v obecné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).