5 C 49/2025-109 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala úhrady částky , částka, s příslušenstvím jako škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako jediná uživatelka nemovitosti od roku 2016 neoprávněně odebírala elektřinu. Vzniklou škodu žalobkyně vyčíslila na částku , částka, , kterou vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, . Žalovaná ji však do dne podání žaloby ve věci neuhradila, přestože ji k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.2. Žalovaná namítala, že s ohledem na svůj věk a zdravotní stav nemohla sama neoprávněný odběr způsobit.3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění:4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, vyhotoveného společností , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, bylo kontrolou odběrného místa na adrese: , adresa, , zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Kontrolou zapojení bylo zjištěno, že za podružnou elektroměrovou deskou se nachází narušené neměřené hlavní domovní vedení, ke kterému je pomocí svorek (kostek) připojen kabel CKY 5x6mm pod napětím. Dalším šetřením bylo zjištěno, že tento kabel vede do sklepa, kde byl umístěn a na tento kabel zapojen elektrokotel. Na místo byla přivolána hlídka PČR. Po jejím zadokumentování byla neměřená odbočka odstraněna.5. Z oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce č. , hodnota, – , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o zjištěném neoprávněném odběru a vyzvala ji ke sdělení informací týkající se doby trvání neoprávněného odběru a dalších informací majících vliv na výpočet výše náhrady škody. Z kopie doručenky bylo zjištěno, že žalovaná si dokument osobně převzala dne , datum, .6. Z přehledu historie spotřeby odběrného místa soud zjistil, jaká byla spotřeba žalované před a po zjištění neoprávněného odběru elektřiny s tím, že po zjištění neoprávněného odběru se spotřeba elektřiny dle této evidence zvýšila.7. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že žalobkyně požaduje náhradu škody za neoprávněný odběr v období od , datum, do , datum, . Množství neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyně stanovila na 53 162,900 KWh, a to tak, že od denního průměru spotřeby po odhalení neoprávněného odběru 87,6 KWh/den byl odečten denní průměr spotřeby v době neoprávněného odběru ve výši 39 kWh/den. Rozdíl spotřeby byl vynásoben počtem dnů neoprávněného odběru 1 095. Cena elektřiny byla stanovena při ceně , částka, za kWh na částku , částka, . Náklady za zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny na , částka, .8. Z Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě č. , hodnota, soud zjistil, že ji žalobkyně uzavřela mimo jiné se společností NTL Forensis. Jejím předmětem byla kontrola odběrných míst žalobkyně, řešení neoprávněného odběru a netechnických ztrát v distribuční soustavě žalobkyně. Cena za služby byla stanovena v Příloze č. , hodnota, označené jako Ceník služeb a za kontrolu odběrného místa při zjištění neoprávněného odběru bez měřícího zařízení činila , částka, (ID 04). Z oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne , datum, bylo zjištěno, že od , datum, činila cena za popsanou službu , částka, (bez DPH). Z výpisu z účtu, faktury č. , hodnota, a připojeného přehledu soud zjistil, že žalobkyně cenu za služby společnosti NTL Forensis uhradila.9. Z čestného prohlášení , jméno FO, , zaměstnance žalobkyně, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni , datum, uhradila společnosti , právnická osoba, . prokazatelné a nezbytně nutné vynaložené náklady ve výši , částka, na základě faktury č. , hodnota, ze dne , datum, splatné dne , datum, .10. Z faktury ze dne , datum, variabilní symbol , var. symbol, soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně žalované vyúčtovala náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru, kterou vyčíslila na částku , částka, splatnou dne , datum, .11. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a dodejky soud zjistil, že naposledy žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.12. Další důkazy soud neprováděl, neboť to s ohledem na shora uvedená skutková zjištění považoval za nadbytečné. Zejména soud neprovedl důkaz DVD s videozáznamem a fotografiemi z kontroly odběrného místa, neboť skutečnost, že k neoprávněnému odběru na odběrném místě docházelo byla dostatečně zadokumentovaná v protokolu o kontrole odběrného místa a vyplývala i z výrazného nárůstu spotřeby elektřiny po řádném zapojení elektrokotle.13. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že dne , datum, byl na odběrném místě: , adresa, , užívaném žalovanou zjištěn pracovníky společnosti , právnická osoba, . pověřenými žalobkyní neoprávněný odběr. Neoprávněný odběr byl prováděn tím, že za podružnou elektroměrovou deskou bylo umístěno neměřené hlavní domovní vedení, k němuž byl připojen kabel zapojený do elektrokotle. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno rozdílem průměrné spotřeby za poslední 3 roky a spotřeby po odhalení neoprávněného odběru na 48,6 kWH denně. Cenu za neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyčíslila na částku , částka, . Náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru vyčíslila společnost , právnická osoba, . na částku , částka, , kterou žalobkyně uhradila této společnosti dne , datum, . Dlužnou částku v celkové výši , částka, žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou variabilní symbol č. , var. symbol, ze dne , datum, splatnou dne , datum, . Žalovaná ji však dosud žalobkyni neuhradila, přestože k tomu byl opakovaně vyzývána, a to i před podáním žaloby ve věci.14. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru (dále jen „energetický zákon“), dle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona).15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny16. Podle § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona stanoví způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ministerstvo vyhláškou.17. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.18. Podle § 17 odst. 3 této vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka , částka, /MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu).19. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-