6 C 8/2025-287 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem z , datum, se žalobkyně domáhá vypořádání spoluvlastnictví ke shora označeným nemovitým věcem popsaným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že původně naznačovala v žalobě také širší vypořádání spoluvlastnictví. K výzvě soudu však sdělila, že vypořádání v širším slova smyslu nežádá. Následně v průběhu řízení po nastalé koncentraci řízení znovu naznačila změnu žaloby směřující k širšímu vypořádání spoluvlastnictví, avšak při posledním ústním jednání nakonec v souladu se svým stanoviskem k výzvě soudu sdělila, že na tomto návrhu netrvá a nadále požaduje pouze zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shora označeným nemovitým věcem, kdy nemovité věci budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví.2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili písemným podáním z , datum, , kdy popsali způsob nabytí spoluvlastnického podílu žalobkyně k nemovitým věcem s tím, že nemají zájem o přikázání nemovitých věcí do jejich vlastnictví; poukázali na skutečnost, že mají zájem o vydání movitých věcí, ke kterým jim byl neoprávněně zamezen přístup. Žalovaní dále učinili sporným ocenění nemovitých věcí, které jim předložila žalobkyně s tím, že mají předjednaného znalce za účelem nového ocenění.3. Při ústním jednání soudu konaném dne , datum, oba zástupci shodně sdělili, že spor ve věci vidí ocenění předmětných nemovitých věcí s tím, že z jejich shodných tvrzení vyplynulo, že reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí možné není., právnická osoba, dané věci tak bylo sporné v podstatě pouze ocenění předmětných nemovitých věcí, kdy mezi účastníky nebylo sporu a vyplývá to také z doloženého výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální územní , adresa, , že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem shora uvedených nemovitých věcí o velikosti podílu 6/8 a žalovaní jsou spoluvlastníky zbývajících podílů u těchto nemovitých věcí, a to vždy o velikosti , Anonymizováno5. Pokud jde o cenu nemovitých věcí, soud zadal vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalci z oboru ekonomie, odvětví ceny a odhady nemovitostí, který zpracoval podrobný znalecký posudek, v němž stanovil obvyklou cenu nemovitých věcí částkou , částka, .6. Při ústním jednání soudu, konaném dne , datum, pak vyčerpávajícím způsobem soud provedl výslech tohoto znalce, a to mj. s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná 2) je také znalkyní z uvedeného odvětví znalecké činnosti, kdy soudem ustanovený znalec se pečlivě vypořádal se všemi námitkami a připomínkami účastníků a na svém znaleckém posudku setrval. Vzhledem k tomu, že ani po výslechu znalce ve věci nebyly předloženy žádné jiné důkazy, které by správnost, věrohodnost anebo úplnost znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem zpochybňovali, vyšel soud při stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí, respektive při stanovení vypořádacího podílu za vypořádání spoluvlastnictví k těmto nemovitým věcem, na základě výše citovaného znaleckého posudku ze závěru znalce, který obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí určil v částce , částka, .7. V průběhu řízení žalovaní navrhovali přerušení tohoto řízení do skončení řízení u policejního orgánu s ohledem na tvrzenou manipulaci s čerpadlem v oceňované nemovité věci, nicméně při posledním ústním jednání k výzvě soudu sdělili, že na tomto návrhu netrvají, a proto bylo možné přistoupit ke skončení věci vyhlášením tohoto rozsudku.8. Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 1143 občanského zákoníku ve spojení s § 1147 občanského zákoníku, a s ohledem na zjištění, že předmětné nemovité věci nejsou dobře reálně dělitelné, přistoupil se souhlasem žalovaných k přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně, která o tento způsob vypořádání projevila zájem a k výzvě soudu rovněž doložila, že má dostatek finančních prostředků na úhradu vypořádacích podílů. Přiměřená náhrada po každého z žalovaných byla v souladu se znaleckým posudkem stanovená v částce , částka, , která odpovídá podílu každého z žalovaných.9. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. až III. tohoto rozsudku a podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem zrušil a vypořádal tak, že tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které uložil v přiměřené lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř., zaplatit žalovaným výše uvedené částky na vypořádání jejich spoluvlastnických podílů.10. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odpovídá ustálené rozhodovací praxi, na základě nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 572/19, kdy dané řízení o vypořádání spoluvlastnictví mohl zahájit kterýkoli z účastníků, neboť žádný není podle zákona povinen setrvat ve spoluvlastnictví. Všichni účastníci proto mají shodné procesní postavení žalobců i žalovaných, v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudů. V souladu s citovanou judikaturou proto soud rozhodl, že každý z účastníků nese své náklady a není povinen tyto hradit jinému spoluvlastníkovi. K odlišnému závěru nedospěl soud ani na základě závěrečného návrhu zástupce žalobkyně, neboť v řízení vyšlo najevo, že mezi účastníky byl spor v podstatě pouze o ocenění předmětných nemovitých věcí, kdy v podstatné části předmětu řízení panovala mezi účastníky shoda a nejedná se tak o situaci předvídanou například stanoviskem Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 59/23, kde Ústavní soud formuloval výjimku pro případ obstrukčního jednání některého ze spoluvlastníků, případně pokud takové jednání spoluvlastníka lze označit za šikanózní. Smír mezi účastníky nebyl uzavřen z vedlejších důvodů týkajících se zejména otázky nákladů řízení, dále žalovaní obdobně jako žalobkyně na počátku řízení žádali komplexnější vypořádání. Žalovaným v tomto ohledu nelze vytýkat, že by postupoval obstrukčně či šikanózně. Z uvedených důvodů proto soud rozhodl v souladu s citovanou judikaturou tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. O nákladech státu na zaplacené znalečné soud ve výroku V. až VII. tohoto rozsudku v souladu s výše uvedenými závěry, kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu uložil rovným dílem všem účastníkům. Z obsahu spisu vyplývá, že náklady znalce tvoří částka celkem , částka, , z čehož rovný díl 1/3 činí , částka, . Při zohlednění již uhrazených záloh jednotlivými účastníky na uvedený díl pak žalobkyni zbývá na náhradu nákladů státu uhradit částku , částka, a oběma žalovaným zbývá každému uhradit částku , částka, . Zástupkyně žalovaných navrhla, aby náklady státu byly rozděleny rovným dílem pouze mezi strany tohoto řízení, tedy aby žalobkyně nesla polovinu nákladů státu a oba žalovaní, aby nesli druhou polovinu společně, tj. každý z žalovaných toliko 1/4 nákladů státu. K tomu soud konstatuje, že takové rozdělení náhrady nákladů státu neodpovídá matematickému vyjádření zásady rovného dílu. Jak bylo uvedeno výše, dané řízení je ovládáno zásadou iudicii duplicis, kdy každý ze spoluvlastníků má právo žádat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a v řízení mají všichni účastníci shodné procesní postavení žalobců i žalovaných. Uvedená skutečnost se promítá do rozhodnutí o náhradě nákladů státu na znalečném, kdy každý z účastníků hradí rovným dílem tyto náklady, tj. právě 1/3, a to při zohlednění již zaplacené zálohy. Z výše uvedených důvodů soud výše uvedenému návrhu zástupkyně žalovaných nepřisvědčil. Oproti pariční lhůtě soud nepatrně prodloužil podle § 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř., všem účastníkům lhůtu k úhradě náhrady nákladů státu, a to na 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku, která je přiměřená ke splnění uvedené povinnosti.