7 C 183/2020-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne [datum], zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO], uzavřel [datum] se žalovaným smlouvu [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytl [částka], a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 45 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši [částka], který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 29 % p. a., odměna za administrativní zpracování zápůjčky [částka] a částka za administrativní činnost ve výši [částka]. Žalovaný však splátky na zápůjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena [datum]. K [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Následně byla celá tato pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným [částka], jejíž součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje a žalobce po žalovaném požaduje zaplacení [částka], které sestávají z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], z kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], 29% úroků z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucích od [datum] do zaplacení a 8,05 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucích od [datum] do zaplacení. Protože se žalovaný, který byl k jednání řádně předvolán, k jednání nedostavil a z důležitého důvodu nepožádal o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] (čl. 7), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši [částka] (celkem tedy [částka]) v 45ti týdenních splátkách po [částka] a poslední splátka měla činit [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek vyplývá, že [právnická osoba] jakožto postupitel převedla na žalobce coby postupníka pohledávky za žalovaným z výše uvedeného titulu. Postoupení pohledávek pak bylo žalovanému oznámeno přípisem postupitele z téhož dne s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dnů, a to již k rukám žalobce. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § [číslo] pak lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § [číslo] bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úrok při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, které vyhovovaly i požadavkům občanského zákoníku o závazcích se smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnuté částku ve výši [částka]. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byly celé předmětné pohledávky za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupeny na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce [částka], odměnou advokáta ve výši 3x [částka] dle § 6 a 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby realizované před podáním žaloby spolu s náhradou hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 3x [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky a dále odměnou advokáta ve výši [částka] za úkon právní služby, realizovaný po podání žaloby za účast u soudního jednání, včetně náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu ve výši [částka] a 21% DPH ve výši [částka].