57 C 8/2021-67 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu dne 12.5.2021, zaplacení žalované částky za poskytnutí ubytování 13 pracovníkům žalovaného v květnu roku 2018, a to za 208 nocí. Za poskytnutí této služby žalobce žalovanému vystavil 6.6.2018 fakturu č. FV01 -669 2018 (na čl. 6) na žalovanou částku splatnou dne 20.6.2018 Cena za ubytování se nijak nelišila od běžně poskytovaných cen za ubytování jiným subjektům, když jako příklad žalobce doložil smlouvu o ubytování uzavřenou mezi žalobcem a objednatelem [právnická osoba] dne 12.5.2014, kde byla cena za ubytování sjednána ve výši 115 Kč za jeden kalendářní den (viz. čl. 18). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení žalované částky prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] coby svého mandatáře a žalovaný v souvislosti s touto výzvou žalobci zaslal dopis ze dne 9.1.2020, ve kterém navrhoval částečně započtení dřívější vzájemné pohledávek a závazků mezi účastníky, ale žalovanou pohledávku nerozporoval. Mandatář žalobce žalovanému následně vysvětlil, že navrhovaný postup vzájemného zápočtu pohledávek, není možný, protože žalobce je od 6.12.2018 v insolvenčním řízení a insolvenční zákonu mu zakazuje zvýhodňování věřitelů. Žalovaný měl svou pohledávku za žalobcem přihlásit do insolvenčního řízení. 2 Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že žalobce mu od roku 2017 dluží 7 970,94 Kč a vzhledem k tomu, že žalobce neuznal jednostranný zápočet žalovaného z roku 2018 na uvedenou fakturu ve výši 23 920 Kč, dluží tak žalobci 31 890,94 Kč. Žalobce měl u žalovaného dluh, a protože žalovaný u něj nechal ubytovat dva měsíce uvedené osoby, aby tento dluh ponížil. Nechápal, proč nebyl informován o insolvenčním řízení žalobce. 3 Z výpovědi [jméno] [příjmení], pracující u žalobce na pozici referentky bylo zjištěno, že svědkyně u žalobce pracuje 42 let a má na starosti i ubytovny, kdy žalobce poskytuje ubytování jak zaměstnancům firem, tak jednotlivcům. Vždy jde o dlouhodobé pobyty spojené s prací. Většinou se uzavírá písemná smlouva o ubytování, ale není výjimkou, že se smlouva uzavře ústně. Konkrétně žalovaný měl u žalobce v roce 2017 ubytované dvě osoby a cena za ubytování byla řádně zaplacena. V roce 2018 chtěl ubytovat více osob a žalobce mu vyhověl. Žalobce provozuje ubytovací služby asi 20 let a zpočátku činila cena za ubytování 135 Kč za noc, později se snížila na 100 až 110 Kč a v současné době je to 125 Kč. Ceny se v průměru pohybují kolem ubytovacích cen ostatních ubytoven. Dále svědkyně potvrdila, že byla se žalovaným za personálním ředitelem žalobce, panem [příjmení], po kterém žalovaný požadoval, aby se za ubytované osoby snížil dluh, který měl žalobce u žalovaného. 4 Fakturou č. 43/ 2017 (čl. 45) žalovaný žalobci vyfakturoval za montáž a kompletaci výrobků za měsíc červen 2017 částku ve výši 64 237,69 Kč splatnou dne 30.7.2017 a fakturou č. 51/ 2017 (čl. 45 p. v.) mu za tyto práce za měsíc červenec 2017 vyfakturoval 7 653,25 Kč splatných 30.8.2017 (celkem tedy 71 890,94 Kč). Na faktuře č. 43/ 2017 je rukou připsáno„ částečně započteno 40 000 Kč, zůstalo nezaplaceno 24 237,69, započteno naší firmou jednostranným zápočtem, zbývá uhradit 317,69“ a na faktuře č. 51/ 2017 je rukou připsáno„ nezaplaceno vůbec.“ 5 Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6.12.2018 čj. [anonymizováno 5 slov] [rok] byl zjištěn úpadek žalobce coby dlužníka. Dne 8.11.2018 vzal navrhovatel návrh na zahájení insolvenčního řízení zpět. 6 Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12.4.2019 čj. [anonymizováno 5 slov] [rok] (čl. 64) soud povolil reorganizace žalobce coby dlužníka s tím, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 29.11.2018. Usnesením ze dne 6.12.2019 čj. [insolvenční spisová značka] [číslo] byl zjištěn úpadek žalobce. 7 Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci dne 9.1.2020 vyplývá, že žalovaný žalobci oznámil, že mu žalobce dluží na základě provedených a následně vyfakturovaných prací celkem 7 653,25 Kč na základě faktury 51/ 2017 a 64 237,69 Kč na základě faktury 43/ 2017. Dne 10.5.2008 byl proveden částečný zápočet a celková pohledávka za žalobcem je nyní 22 120,94 Kč. 8 Soud po zhodnocení shora provedených důkazů dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli platnou ústní smlouvu o ubytování dle § 2326 obč. zákoníku, na základě které žalobce ubytoval zaměstnance žalovaného v květnu 2018 na určitou dobu za sjednanou cenu 100 Kč bez 15% DPH na noc a osobu. Celková cena za ubytování zaměstnanců osob žalovaného tak činila 23 920 Kč s DPH a žalobce ji žalovanému vyfakturoval fakturou č. FV01 -669 2018 splatnou dne 20.6.2018. V tento den se také pohledávka žalobce setkala s pohledávkou žalovaného vzniklou na základě faktur č. 43/ 2017 znějící na částku 64 237,69 Kč a č. 51/ 2017 znějící na částku 7 653,25 Kč (§ 1982 o. z. a 1987 odst. 1 o. z.). Od okamžiku splatnosti té pohledávky, která se stala splatnou později, mohl být učiněn kompenzační projev, k čemuž je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému účastníku. Z jeho obsahu musí být zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce věřitele. 9 Dle § 140 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) je započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není dále stanoveno jinak. Dle odst. 3 není započtení podle odstavce 2 přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. Dle odst. 4 započtení podle odst. 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu. Započtení pohledávek po rozhodnutí o úpadku je možné tedy pouze při kumulativním splnění následujících podmínek: a) započtení provádí osoba, která je přihlášeným věřitelem, b) započitatelné pohledávky nebyly nabyty neúčinným právním úkonem, c) v době nabytí započitatelné pohledávky věřitel nevěděl o dlužníkově úpadku, což je nutno vztáhnout zejména na instituty ve vztahu k osobám blízkým či osobám tvořícím holding, d) došlo k úhradě splatné pohledávky dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku věřitele; bude-li chtít věřitel se závazkem vůči dlužníkovi, jenž je splatný, provést zápočet na pohledávku nižší, než je jeho závazek, převyšující částka tohoto závazku musí být složena k rukám insolvenčního správce spolu s poskytnutím vysvětlení účelu platby. 10 Jak vyplývá ze shora uvedeného zákonného ustanovení, mohl žalovaný provést kompenzační projev k započtení svého dluhu na pohledávku žalobce od 20.6.2018, kdy se pohledávky účastníků setkaly, do 6.12.2019, kdy byl zjištěn úpadek žalobce. Žalovaný sice tvrdil, že se u žalobce domáhal provedení započtení, ale u personálního ředitele, což není statutární orgán žalobce, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 224, tedy toto započtení nebylo směřováno řádně k osobě žalobce. K provedení zápočtu po zjištění úpadku žalobce coby dlužníka, tedy po 6.12.2019 pak bylo zapotřebí písemného úkonu adresovaného vůči insolvenčnímu správci, případně jiné osobě s dispozičním oprávněním v rámci insolvenčního řízení, učiněné věřitelem započtení provádějícím. Obsahem započtení ze strany věřitele musela být identifikace pohledávky, kterou započítává na závazek a jeho projev vůle toto započtení provádějící, což žalovaný neučinil, když své započtení ze dne 9.1.2020 směřoval adresu [právnická osoba] [anonymizováno], a ne vůči insolvenčnímu správci žalobce a navíc ani nebyl přihlášeným věřitelem žalobce coby úpadce v rámci insolvenčního řízení. Z tohoto důvodu jeho kompenzační projev směřující k započtení není účinný, a protože v řízení nesporoval obsah sjednané smlouvy o ubytování, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci žalovanou částku coby cenu za ubytování s úroky z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. právo od data prodlení žalovaného s plněním. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a protože byl žalobce v řízení plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému ve výši 1 196 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení.