7 C 152/2021-43 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 29.4.2021, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným v minulosti dvě smlouvy o půjčce. Dne 2. 5. 2012 právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu č. 503252641, na jejímž základě žalovanému poskytl 6 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 60ti týdenních splátkách po 184 Kč Poslední splátka byla stanovena na 26.6.2013. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši 5 016 Kč, který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 766 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 21 % p. a., odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 140 Kč Kč a nákladů za hotovostí inkaso splátek ve výši 3 110 Kč. Žalovaný však splátky na půjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena 29.1.2013. K 20.5.2013 činila dlužná jistina 3 739,65 Kč a dlužný poplatek 3 126,35 Kč. Následně byla celá tato pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným 6 866 Kč bez příslušenství, a žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení 6 866 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 739,65 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 126,35 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 2 340,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 887 Kč, 21% úroků z dlužné jistiny ve výši 3 739,65 Kč jdoucích od 18.6.2016 do zaplacení a 7,05 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 3 739,65 Kč jdoucích od 18.6.2016 do zaplacení. Dne 1. 12. 2011 právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu č. 501620996, na jejímž základě žalovanému poskytl 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 60ti týdenních splátkách po 306 Kč Poslední splátka byla stanovena na 24.1.2013. Žalovaný se zároveň zavázal v uvedených splátkách zaplatit i poplatek ve výši 8 360 Kč, který tvořil součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 21 % p. a., odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 5 183 Kč. Žalovaný však splátky na zápůjčku řádně a včas nehradil a poslední příslušná splátka byla z jeho strany uhrazena 29.1.2013. K 20.5.2013 činila dlužná jistina 2 712,42 Kč a dlužný poplatek 2 267,58 Kč. Následně byla celá tato pohledávka postoupena za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným 4 980 Kč bez příslušenství, a žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení 4 980 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 712,42 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 267,58 Kč, z kapitalizovaných úroků ve výši 1 755,64 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 643,36 Kč, 21% úroků z dlužné jistiny ve výši 2 712,42 Kč Kč jdoucích od 18.6.2016 do zaplacení a 7,05 % zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 2 712,42 Kč jdoucích od 18.6.2016 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce při poskytování úvěrů žalovanému posoudil jeho schopnost splácet půjčky (spotřebitelské úvěry), a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které si ověřil oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, jako např. pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvy, což žalobce doložil zákaznickými kartami žalovaného v žádosti o spotřebitelský úvěr. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o půjčce č. 501620996, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 1.12.2011 (čl. 11), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou půjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 8 360 Kč (celkem tedy 18 360 Kč) v 60ti týdenních splátkách po 306 Kč a poslední splátka měla činit rovněž 306 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost [právnická osoba] jakožto postupitel převedla na žalobce coby postupníka pohledávky za žalovaným z výše uvedeného titulu. Postoupení pohledávek pak bylo žalovanému oznámeno přípisem postupitele z téhož dne s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě 10 dnů, a to již k rukám žalobce. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. dle § 658 odst. 1 obč. zákoníku lze půjčce peněžité dohodnout úroky. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. obč. zákoníku, které vyhovovaly i požadavkům zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnuté částky ve výši 6 000 Kč a 10 000 Kč. Naopak žalovaný svou smluvní povinnost z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byly předmětné pohledávky za žalovaným dle § 1879 obč. zákoníku postoupeny na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 obč. zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, když na úroky z prodlení měl právní předchůdce žalobce a posléze žalobce nárok dle § 1970 obč. zákoníku. Výši úroků z prodlení v daném případě stanovilo nařízení vlády č. 33/2010 Sb. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 4 526,80 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., dále odměny advokáta za jeden úkon právní služby po podání žaloby za 1 580 Kč, náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu za 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 646,80 Kč.