13 C 388/2021-21 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 180 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná napadla poškozeného [jméno] [příjmení] a způsobila mu zranění. Protože byl poškozený pojištěncem žalobkyně, vynaložila žalobkyně na úhradu nákladů spojených s léčením poškozeného částku 9 180 Kč. Žalovaná pak byla spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 251/2016 Sb. potrestána v přestupkovém řízení, které bylo řešeno formou příkazního řízení, dne 29. 1. 2019, udělením blokové pokuty. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze zprávy Policie České republiky obvodního oddělení v [obec] má soud za prokázané, že žalovaná slovně a fyzicky napadla poškozeného [jméno] [příjmení] a způsobila mu zranění, které bylo ošetřeno v nemocnici v [obec]. Pro přestupek proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b), písm. c), a zákona č. 251/2016 Sb. byl přestupek vyřešen tím, že žalované byla v příkazním řízení udělena bloková pokuta. Z vyčíslení nákladů spojených se s léčením poškozeného soud zjistil, že celkové náklady ošetření poškozeného činily 9 180 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzval k náhradě nákladů, žalovaná však dluh nezaplatila. 4. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 5. Žaloba je důvodná. 6. Žalovaná se dopustila zaviněného protiprávního jednání vůči třetí osobě tím, že se dopustila přestupku proti občanskému soužití, přičemž třetí osobě byla způsobena újma na zdraví vyžadující lékařské ošetření. Tím vznikla žalobkyni újma spočívající v úhradě nákladů ošetření poškozeného. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, pohledávku přesto žalobkyně nezaplatila. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.