13 C 409/2022-44 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 255 187,25 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 6. 10. 2015 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo smlouvy] na konsolidaci půjček žalovaného. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 458 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky a případné poplatky dle sazebníku. Konkrétně se žalovaný zavázal hradit anuitní splátku ve výši 6 963,52 Kč měsíčně až do úplného uhrazení dluhu s tím, že částka 419 Kč z uvedené splátky představovala úhradu poplatku za pojištění. Žalovaný ale posléze splátky řádně a včas neplatil, a proto žalobkyně ke dni 12. 3. 2021 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky. Dne 24. 6. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní splátkovou dohodu, ve které celý dluh co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 800 Kč, ovšem pod ztrátou výhody splátek. Ani poté žalovaný splátky řádně a včas nehradil. Nadále tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 255 187,25 Kč, na úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 29. 6. 2022 částku 5 133,52 Kč a nadto po něm žalobkyně požadovala i další úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 10. 2015 nazvané„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček“ bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 458 000 Kč, a to jednak na splacení úvěru žalovaného u žalobkyně plynoucího z revolvingového úvěru ve výši 34 720,59 Kč ([variabilní symbol]) a na splacení úvěru žalovaného u žalobkyně ve výši 418 615,88 Kč na účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků sjednaných ve výši 11,90 % ročně a poplatků dle smlouvy a dle platného sazebníku žalobkyni vrátit, a to formou pravidelných měsíčních anuitních splátek po 6 544,52 Kč. Nadto bylo mezi účastníky sjednáno i pojištění schopnosti splácet s tím, že žalovaný se zavázal na pojištění hradit poplatek ve výši 419 Kč měsíčně. Měsíční splátka tak celkem činila 6 963,52 Kč. První splátka měla být uhrazena nejpozději dne 15. 11. 2015. Nedílnou součást smlouvy tvořily Všeobecné produktové podmínky žalobkyně. Ze Všeobecných produktových podmínek plyne, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splněním jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni, má žalobkyně právo prohlásit svým rozhodnutím jakékoliv peněžité dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich splacení. Dále z těchto podmínek vyplývá, že banka je oprávněna nesplacené úroky připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je úročit úrokem z prodlení. 5. Ze žádosti žalovaného o úvěr, z výpisů z účtu žalovaného a z interní metodiky žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. 6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za říjen 2015 plyne dne 6. 10. 2015 čerpání úvěru [číslo smlouvy]. 7. V přípise o zesplatnění ze dne 14. 3. 2021 bylo žalovanému sděleno, že došlo ke dni 12. 3. 2021 k zesplatnění celého úvěru v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celé dlužné částky, která činila 304 343,21 Kč, z čehož jistina úvěru činila 289 939,64 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. 8. Z dohody o splátkách ze dne 24. 6. 2021 plyne, že žalovaný uznal svůj splatný dluh vůči žalobkyni ve výši 289 987 Kč plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo smlouvy] ze dne 6. 10. 2015 a zavázal se jej uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 5 800 Kč počínaje od 17. 7. 2021 a dále vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalovaného s jakýmikoliv třemi splátkami dle dohody, bylo sjednáno automatické zesplatnění zbývajícího dluhu. 9. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 27. 5. 2022 plyne, že žalovaný splátky dle dohody o splátkách řádně a včas nehradil, výše dlužné částky činila 255 187,25 Kč a výše úroků z prodlení k tomuto datu činila 3 518,48 Kč. 10. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím, jak plyne z přípisu ze dne 1. 7. 2022. V tomto přípise byl současně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis byl žalovanému opět zaslán doporučeným způsobem, což vyplývá z poštovního podacího archu ze dne 1. 7. 2022. 11. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav. 12. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 14. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Žaloba je důvodná. 17. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i příslušná ustanovení o.z. o závazcích se smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o.z. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednanou částku 458 000 Kč na konsolidaci jeho předchozích závazků. Žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl splatit, jak jistinu úvěru, tak i sjednané úroky a poplatky včetně poplatku na pojištění. Proto žalobkyně mohla v souladu se smlouvou celý úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném jeho okamžitou úhradu. Žalovaný následně svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 289 987 Kč písemně co do důvodu i výše uznal, a proto ve smyslu § 2053 o.z. se má za to, že jeho dluh v době uznání trval. A protože žalovaný následně kvalifikovaně porušil i povinnost hradit uznaný dluh ve splátkách, došlo v souladu s dohodou a s § 1931 o.z. k zesplatnění celé zbývající dlužné částky, která odpovídala žalované částce. Žalovaný ani poté nic z této částky žalobkyni neuhradil. Proto mu soud uložil nyní povinnost zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou právními předpisy, zejména citovaným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 201,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 255 187,25 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč.