13 C 65/2022-30 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 047 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy ze dne 14. 7. 2020. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit jí i poplatek za sjednání úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a také úrok ve výši 49,10 % ročně. Jistinu úvěru, úrok a poplatky měl žalovaný splácet formou 24 pravidelných měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Žalovaný uhradil žalobkyni dne 12. 8. 2020 částku 1 219 Kč, 9. 9. 2020 částku 1 459 Kč a dne 21. 12. 2020 částku 6 901 Kč. Jiné platby ani přes výzvy žalobkyně neprovedl. Proto mu byla dále třikrát naúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s aktuální splátkou a také účelně vynaložené náklady na vymáhání v celkové výši 1 150 Kč. Následně byl celý dluh žalovaného ke dni 31. 5. 2021 zesplatněn a žalovanému byla naúčtována i jednorázová smluvní pokuta ve výši 10% z nezaplacené jistiny a úroků, a to ve výši 1 272 Kč Celkem tak žalovaný dlužil 16 047 Kč, z čehož částka 11 250 Kč představovala dlužnou jistinu úvěru, částka 495 Kč dlužný poplatek, částka 1 470 Kč úroky, částka 560 Kč účelně vynaložené náklady a částka 2 272 Kč odpovídala dluhu na smluvních pokutách. Nadto žalobkyně po žalovaném požadovala i zákonné úroky z prodlení ve výši 29,89 Kč, což jsou úroky z prodlení za dobu od 15. 11. 2021 do 22. 11. 2021, a dále je žádala z částky 16 047 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 14. 7. 2020 se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. Mezi smluvními stranami byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 K a úrok ve výši 49,10 % ročně. Dále byla sjednána doplňková možnost korunového odkladu při platbě 1 Kč, poplatek za korunový odklad 1 485 Kč, doplňková služba [název splátky] s poplatkem 99 Kč měsíčně. Celkem měl žalovaný vrátit žalobkyni bez popsaných doplňkových služeb částku 20 640 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře, jenž tvořil nedílnou součást smlouvy. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla ve smlouvě zakotvena povinnost žalovaného uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, zvláštní poplatky za upomínky a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení po zesplatnění byla sjednána smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny úvěru, úroků a poplatků, nejvýše však 0,1 % denně z dlužné částky a také povinnost hradit zákonný úrok z prodlení. Shodné poplatky za doplňkové služby a úhrady, účtované v případě prodlení se splacením splátek či zesplatněného úvěru, vyplývají i ze Sazebníku žalobkyně, jenž rovněž tvořil nedílnou součást smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě, že žalovaný bude v prodlení s úhradou 2 a více splátek nebo 1 splátky po dobu delší než tři měsíce. Bylo i ujednáno, že v případě zesplatnění přirůstá k dosud nesplacené jistině úrok, na který vznikl žalobkyni nárok do doby zesplatnění. 5. Z žádosti žalovaného o úvěr, z výpisů vyžádaných žalobkyní z příslušných registrů (SOLUS, ISIR, CRIBIS) ve spojení s tvrzením žalobkyně o aplikaci vlastního statistického modelu ohledně pravděpodobnosti dodržení úvěrových závazků žalovaného, vyplývá, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného náležitě posouzena. 6. Z kopie občanského průkazu žalovaného, jakož i z výstupu z jeho osobního bankovního účtu bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy na dálku žalobkyně dostatečně ověřila totožnost žalovaného i existenci účtu žalovaného, na který byla částka odpovídající jistině úvěru dne 14. 7. 2020 připsána, jak plyne z opisu výpisu proplacení smlouvy vystaveného žalobkyní. 7. Z poslední výzvy před zahájením vymáhání ze dne 12. 4. 2021 plyne, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na neuhrazené splátky úvěru a vyzvala jej k jejich neprodlené úhradě s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého dluhu s příslušenstvím. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 31. 5. 2021 pak bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k neprodlené úhradě celého zesplatněného dluhu vyčísleného k uvedenému datu ve výši 14 645 Kč. 8. Z přehledu čerpání, splátek a úhrad k úvěru žalovaného vyplynulo, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 12. 8. 2020 částku 1 219 Kč, dne 9. 9. 2020 částku 1 459 Kč a dne 21. 12. 2020 částku 6 901 Kč, jiné platby neprovedl. Ke dni 31. 5. 2021 došlo k zesplatnění. Ke dni 21. 11. 2021 činil dlužný úrok z prodlení 28,89 Kč, dlužný poplatek za bezpečnou splátku 495 Kč, dlužná jistina 11 250 Kč, smluvní pokuta 2 272 Kč, neuhrazený úrok 1 470 Kč a dlužné účelně vynaložené náklady 560 Kč. 9. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Výzva ze dne 15. 10. 2021 byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. Ve výzvě byl žalovaný výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečné lhůtě 30 dnů ode dne sepsání této výzvy. 10. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů si vzájemně neodporují, a proto je soud vzal jako zjištěný skutkový stav. 11. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 15. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, která odpovídala i příslušným ustanovením tohoto zákona o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem § 1810 a násl., jakož i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, a to bezhotovostním převodem na jeho účet. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl uhradit dlužnou částku včetně sjednaných úroků a poplatků. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou a § 1931 občanského zákoníku požadovat vyrovnání celé pohledávky, neboli úvěr zesplatnit. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Nadále tak z uvedeného titulu dluží žalobkyni žalovanou částku, když soud ověřil, že jednotlivé složky této částky odpovídají smluvnímu ujednání stran a současně nepřekračují maximální výši určenou právními předpisy, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku. 16. A protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo domáhat se po něm úhrady úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, když jejich výše dle zjištění soudu odpovídá také citovaným právním předpisům. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle