3 C 208/2022-23 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce podal dne 5. 9. 2022 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se vrácení finančního příspěvku namísto stravy. Soud zjistil, že žalovaný opustil pobytové středisko [obec], aniž by vrátil částku odpovídající výši vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy za neodbydlené dny v Pobytovém středisku [obec], ve výši 1386 Kč, na základě vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy ze dne 21. 7. 2022, č.j. UT-24886/2022. Nárok na vrácení finančního příspěvku vychází z ust. § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Žalovanému byl vyplacen finanční příspěvek namísto stravy, avšak on opustil Pobytové středisko [obec]. Tím ztratil nárok na příspěvek namísto stravy za dobu 13 dnů a je povinen jej vrátit. Žalovaný je v prodlení se zaplacením, avšak nikoliv od 27. 8. 2022 (jak tvrdí žalobce v žalobě), nýbrž teprve od 29. 10. 2022. Žalobce nedoložil doručení výzvy k zaplacení žalovanému (zaslal mu ji na adresu Pobytového střediska, kde se žalovaný již nezdržoval). Za doručení výzvy k zaplacení tak lze považovat teprve doručením žaloby opatrovníkovi žalovaného 14. 10. 2022. Opatrovník byl pravomocně ustanoven 27. 10. 2022. V následující den po ustanovení opatrovníka měl žalovaný plnit, v další následující den se ocitl v prodlení se zaplacením. Proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud vyhověl žalobě v převážné části a ve zbytku ji zamítl. Žalobce uspěl v tomto sporu, nežádal o náhradu nákladů řízení. Ani podle obsahu spisu nelze zjistit, že by mu vznikly náklady v tomto řízení. Proto soud nepřiznal náhradu žádné ze stran. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, a proto je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby (ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) – 1000 Kč podle položky 1a) sazebníku soudních poplatků. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).