3 C 3/2022-36 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 29. 12. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se zaplacení jízdného a smluvní pokuty. 2. Soud rozhodl spor bez jednání, na základě předložených listin, když obě strany souhlasily s takovým postupem. 3. Soud zjistil, že v den 31. 10. 2021 žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobcem (autobusovou linkou 215) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole ve stanici [obec] se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokuty), ale nic nezaplatil. Tím žalovaný porušil svoje povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, ust. § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky), z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1500 Kč podle ust. čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, žalovaný je v prodlení se zaplacením. Žalobci tak vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Proto soud vyhověl žalobě. 4. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Proto je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady účelně vynaložené ve sporu. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč. 9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč. 48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) 5. V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1. do 10 000 Kč 200 Kč, 2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč … 300 Kč, 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč 500 Kč. Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 se stanoví podle § 7. Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení podle odstavce 1 je omezena výší tarifní hodnoty. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3. (ust. § 14b odst. 1 - 5 advokátního tarifu) 6. Žaloba se soudu jeví jako tzv. formulářová žaloba ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu. 7. Za tarifní hodnotu soud považuje 1530 Kč. Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby u soudu. Náleží mu odměna ve výši 3x 200 Kč, celkem tedy 600 Kč. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč. Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu 2089 Kč. 8. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). 9. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 10. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Žádný z účastníků je neuvedl a neplanou ani z obsahu soudního spisu.