6 C 10/2022-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.685 Kč, přičemž částka celkem 600 Kč připadla na dva poplatky za vyhotovení a odeslání upomínek a zbytek na neuhrazené pojistné dle pojistné smlouvy č. 3951176381 za období od 25. 11. 2020 do 12. 4. 2021. Žalobce zároveň požadoval příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 93 Kč za dobu od 6. 3. 2021 do 3. 11. 2021. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 24. 11. 2017 s počátkem pojištění ke dni 25. 11. 2017 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu č. 3951176381, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal hradit roční pojistné ve výši 3.960 Kč. Žalobce předložil soudu sazebník nákladů na vymáhání pojistného vydaný žalobcem s účinností od 1. 6. 2019, který obsahuje poplatek ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení pojistného a poplatek 300 Kč za pokus o smír po zániku pojištění. Žalobce ale nijak nedoložil, že by v sazebníku uvedené poplatky byly součástí nějakého ujednání mezi žalobcem a žalovaným, v pojistné smlouvě žádný takový poplatek sjednaný není a pojistné podmínky žalobce nepředložil. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti po právu. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (žalobce) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Požadavek žalobce na zaplacení dlužného pojistného za období uvedené v žalobě je tedy důvodný. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Z provedených důkazů ale nevyplynul nárok žalobce na zaplacení dvou poplatků po 300 Kč. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal částečně důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, resp. jejich poměrné části ve vztahu k dlužnému pojistnému; výše úroku z prodlení odpovídá § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naopak v části žádající dalších 600 Kč na poplatcích musel soud žalobu zamítnout. Stejně tak bylo nutné zamítnout část žádaného úroku z prodlení v relaci k zamítnuté jistině. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení úspěšným z 64 %. Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží poměrná část (28 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 13 odst. 5 advokátního tarifu), náhrady 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; celkem tedy 417 Kč.