6 C 108/2022-33 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2022 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1.530 Kč z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k nezaplacenému jízdnému, neboť žalovaná se dne 4. 3. 2022 jako cestující prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobcem neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), podle které bude mít za to, že účastník s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádří-li se ve lhůtě sedmi dnů. Žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, žalovaná se přes výzvu nevyjádřila, soud proto podle § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Soud zjistil, že žalovaná byla dne 4. 3. 2022 v 13:55 hod. jako cestující na lince č. 25 prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobcem v zastávce Maniny podrobena přepravní kontrole, při které se na výzvu kontrolora neprokázala jízdním dokladem, aniž zaplatila základní jízdné v částce 30 Kč s přirážkou ve výši 1.500 Kč. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu, zápis o kontrole žalovaná podepsala. 4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná použila prostředku hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí povinnost uhradit přepravci jízdné a přirážku k jízdnému (podle § 37 odst. 5 písm. b) a c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, cestovala-li metrem, tramvají nebo trolejbusem, nebo podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestovala-li žalovaná autobusem). Základní jízdné, které měla žalovaná zaplatit, činilo 30 Kč, přirážka k jízdnému 1.500 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaná na místě jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Bylo tedy na žalované, aby ve sporu tvrdila, že žalobou uplatněný nárok zanikl nebo vůbec nevznikl. To ale žalovaná neučinila a ani z obsahu spisu se taková skutečnost nepodává. 6. Soud po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, žalobě zcela vyhověl. 7. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 200 Kč (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.