63 C 11/2021-53 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 646 Kč. Tvrdil, že žalovaný pod uživatelským jménem [jméno] si u něho objednal služby internetové televize [název] za cenu 199 Kč měsíčně. Současně byl mezi nimi sjednán i pronájem [název] boxu za částku 99 Kč měsíčně. Žalovaný se žalobcem podepsal smlouvu na 24 měsíců a převzal si od něho i [název] box. Následně však nedodržel smluvní podmínky, čímž mu vznikl dluh ve výši 6 646 Kč, jež se skládá z částky 349 Kč představující dluh na nájemném a službách do doby ukončení smlouvy a z částky 6 297 Kč představující sankce za nedodržení smluvních podmínek, zejména doby trvání smlouvy. Žalovaný však ani přes výzvy žalobce dosud nic nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o užívání služby [název] ze dne 12. 1. 2018, z obchodních podmínek žalobce a jeho ceníku, z odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele ze dne 5. 10. 2018, z faktur a z historie objednávky soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání, a to za cenu dle ceníku žalobce. Současně byla mezi účastníky sjednána i smlouva o pronájmu zařízení pro příjem televizního vysílání, a to [název] boxu za nájemné dle ceníku žalobce. Žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu za služby a nájemné pravidelnými měsíčními platbami. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, konkrétně na 24 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce a jeho ceník. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou jakékoli pravidelné platby (cena služby, nájemné) déle než 5 dní, bude emailem upozorněn na neuhrazený závazek. Bude-li prodlení delší než 15 dní, zašle mu žalobce emailem i sms upozornění a současně dojde k přerušení poskytování služeb a v případě, že žalovaný bude v prodlení s úhradou po dobu dalších 30 dní, žalobce odstoupí od smlouvy a současně mu vznikne nárok na smluvní pokutu ve výši souhrnu všech plateb ceny služby za období od okamžiku, kdy nastalo prodlení, do konce doby sjednané doby trvání smlouvy. Dále mu také vznikne nárok na smluvní pokutu ve výši plné ceny [název] boxu dle ceníku žalobce. Žalovaný přestal sjednané platby hradit, a proto žalobce odstoupil od smlouvy a požadoval po žalovaném úhradu dlužné částky ve výši 349 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 297 Kč. Žalovaný však nic z toho žalobci nezaplatil, ačkoliv byl k tomu opakovaně vyzýván, a to i tzv. předžalobní upomínkou. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování služeb dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), která v sobě zahrnovala i smlouvu o nájmu zařízení pro příjem těchto služeb dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Dále ve smlouvě byla ujednána i smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s ujednanými platbami za služby a nájemného ve smyslu § 2048 a násl. občanského zákoníku. Žalobce své povinnosti ze smlouvy plnil, když dle ujednání poskytoval žalovanému sjednané služby za pomoci zařízení pro příjem sjednaných služeb, naopak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť mu sjednané platby řádně a včas neplatil a dále mu nezaplatil ani sjednanou pokutu za porušení zajištěné povinnosti. Proto mu soud nyní uložil povinnost dlužné částku odpovídající žalované částce zaplatit. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů za dva úkony nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění. 7. Protože se platební rozkaz ve výroku III. rozsudku nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, soud tento platební rozkaz zrušil v plném rozsahu.