7 C 141/2022-26 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 25. 5. 2022, vydání rozhodnutí, kterým by byla snížena výše výživného, které poskytuje žalované, která je jeho dcerou, a to s účinností od 1. 6. 2022 na částku 1 000 Kč měsíčně. Žalobu zdůvodnil tím, že doposud má určeno platit výživné na žalovanou ve výši 5 000 Kč měsíčně, které bylo stanoveno v době, kdy pracoval ve společnosti [právnická osoba], [obec]. V listopadu 2021 mu byl snížen plat o jednu tarifní skupinu a od 24. 1. 2022 do 31. 3. 2022 byl v pracovní neschopnosti. K 30. 4. 2022 s ním byl rozvázán pracovní poměr dohodou a od 1. 5. 2022 byl veden u Úřadu práce ve [obec] a pobíral pouze podporu v nezaměstnanosti. Od poslední úpravy výše výživného žalobci vzrostly jak náklady na bydlení, tak dopravu a nákup léků. Žalobce žije s přítelkyní, která má vyživovací povinnost ke dvěma dětem a žalobce jí formou nájmu ve výši 10 000 Kč měsíčně pomáhá splácet hypotéku. Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. 3 C 141/2021 bylo zjištěno, že usnesením ze dne 22.9.2021 čj. 3 C 141/2021-25 byl schválen smír účastníků, ve kterém se žalobce zavázal platit na výživu žalované s účinností od 1. 8. 2021 výživným ve výši 5 000 Kč měsíčně. Usnesení nabylo právní moci 15. 10. 2021. Soud při schvalování tohoto smíru vycházel ze zjištění, že žalovaná byla studentkou vysoké školy, žalobce měl vyživovací povinnost ke čtyřem dětem, měl družku poblíž [obec], a aby nemusel denně dojíždět, pronajal si byt v [obec], kde platil nájemné ve výši 7 200 Kč měsíčně. Jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 68 183,71 Kč. Žalobce doplnil, že se 25. 5. 2022 oženil a přestěhoval za manželkou do [obec]. Nájemní vztah na byt v [obec] v březnu roku 2022 ukončil. Krom žalované má ještě vyživovací povinnost k dcerám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a synovi [celé jméno syna], každému z nich platí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Od 11. 7. 2022 pracuje ve [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] a pracovní poměr má uzavřen na dobu určitou. Do zaměstnání denně dojíždí osobním automobilem, a náklady na pohonné hmoty přijdou asi na 2 000 Kč měsíčně. S manželkou bydlí v jejím rodinném domě a přispívá jí 10 000 Kč měsíčně na náklady spojené s bydlením. Dále si kupuje podpůrná volně prodejná léčiva jako prevenci proti recidivě onemocnění pohybového aparátu. Žalovaná se snížením výživného nesouhlasila, neboť stále studuje vysokou školu. Od 1. 9. 2022 je studentkou [anonymizováno] vysoké školy v [obec], kam přestoupila z Farmaceutické fakulty. Ze zprávy společnosti [právnická osoba], [obec], bylo zjištěno, že žalobce zde pracoval od 23. 8. 1993 do 30. 4. 2022, měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a pracovní poměr byl ukončen dohodou na žádost žalovaného, který jako důvod uvedl stěhování. Z oznámení o podpoře v nezaměstnanosti Úřadu práce ČR – krajská [pobočka], kontaktní pracoviště [obec] ze dne 10. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 1. 5. 2022 a to ve výši 21 488 Kč měsíčně po dobu čtyř měsíců a ve výši 20 812 Kč po zbývající podpůrčí dobu. Podpora v nezaměstnanosti se přiznává po podpůrčí dobu 5 měsíců. Ze zprávy [právnická osoba] – [právnická osoba], [obec], bylo zjištěno, že žalovanému byl 11.7.2022 vydán mzdový výměr na hodinou mzdu ve výši 150 Kč, ve které jsou započteny příplatky za svařování, lakování, hlučnost a prašnost prostředí. Průměrný čistý měsíční příjem žalobce za červenec až říjen 2022 činil 28 282,50 Kč, přičemž v červenci 2022 odpracoval pouze 15,94 dnů a příjem za tento měsíc činil 18 333 Kč čistého. Dle § 910, 911 a 915 o.z. mají rodiče vůči svému dítěti vyživovací povinnost v tom případě, kdy dítě samo není schopno se živit. Výživným se rozumí uspokojování všech životních potřeb toho, komu má být poskytováno. Výživou dítěte je míněno opatřování všech životních potřeb pro jeho všestranný rozvoj po stránce fyzické a duševní. Podle § 913 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Ačkoli hmotněprávní úprava účinná od 1.1.2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje, je třeba dovodit, že i při změně poměrů se lze domáhat změny výživného i ze strany zletilých dětí. Dle § 923 odst. 1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Ačkoli hmotněprávní úprava účinná od 1.1.2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje, je třeba dovodit, že i při změně poměrů se lze domáhat změny výživného i ze strany zletilých dětí. V projednávané věci má soud za to, že od poslední soudní úpravy výše výživného došlo na straně žalobce ke změně poměrů, která odůvodňuje snížení výživného. Jak vyplývá z usnesení zdejšího soudu zedne 22. 9. 2021 čj. 3C 141/2021-25 žalobcům průměrný čistý měsíční příjem činil 68 183,71 Kč, vyživovací povinnost měl ke čtyřem dětem, dojížděl za družkou do [obec] u [anonymizováno] a v [obec] měl pronajatý byt, kde platil nájemné ve výši 7 200 Kč měsíčně. Nyní je žalobce ženatý (15. 5. 2022 se oženil) a přestěhoval se za manželkou do [obec]. Po žalobci tak nelze spravedlivě požadovat, aby denně dojížděl ke svému původnímu zaměstnavateli, nebo aby přes týden bydlel v jeho blízkosti a byl tak od manželky odloučen. Od 10. 5. 2022 do 10. 7. 2022 byl žalobce evidován u úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstanosti ve výši 21 488 Kč měsíčně. Od 11. 7. 2022 pracuje u [právnická osoba] [anonymizováno], [obec], kde jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 31 599 Kč, nepočítáme-li mzdu za měsíc červenec 2022, neboť tento měsíc odpracoval pouze 15,94 dnů. Žalobci dále nemusí platit nájemné za pronajatý byt v [obec], kde nájemní vztah ukončil v březnu roku 2022. Oproti tomu u žalované ke změně poměrů nedošlo, žalovaná je stále studentkou vysoké školy. Po zhodnocení těchto skutečností má soud za to, že je na místě výživné žalobce pro žalovanou snížit, ale ne na částku, kterou navrhuje žalobce. V období od 1. 5. 2022 do 31. 7. 2022 došlo u žalobce k poklesu příjmu asi na částku 20 000 Kč měsíčně (21 488 Kč x 2 a 18 333 Kč), ale jde o období krátkodobé, a od 1. 8. 2022 žalobce dosahuje průměrného čistého příjmu ve výši 31 599 Kč. Soud má za to, že odpovídající výživné z této částky pro žalovanou je 3 800 Kč měsíčně s přihlédnutím k tomu, že žalobce má ještě vyživovací povinnost k dalším třem dětem. Na tuto částku bylo tedy výživné pro žalovanou sníženo s účinností od 1. 6. 2022, kdy u žalobce došlo k tvrzené změně poměrů. Protože každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný, soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).