7 C 147/2022-62 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu dne 21. 3. 2022, zaplacení příspěvku za provoz vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zn. Peugeot 307, [registrační značka], a to od 22. 10. 2019 do 23. 2. 2020 a od 4. 12. 2020 do 10. 2. 2021, čímž žalobci vznikl nárok na příspěvek ve výši 8 325 Kč a 4 485 Kč, o které žalovaného upomněl prostřednictvím písemných výzev. Žalobce dále požadoval po žalovaném náklady za uplatnění příspěvků po 300 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny. Protože se žalovaný k jednání soudu, ke kterému byla řádně předvolán, nedostavil ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Z provedených důkazů, zejména z výzvy žalobce ze dne 4. 6. 2020 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 8 125 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 22. 10. 2019 do 23. 2. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, počet dní bez pojištění 125 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 8 125 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Z výzvy žalobce ze dne 20. 5. 2021 se dále podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 4 485 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 4. 12. 2020 do 10. 2. 2021 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, počet dní bez pojištění 69 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 4 485 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Z výzvy žalobce ze dne 7. 1. 2021 se dále podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 7 191 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 1. 5. 2020 do 30. 9. 2020 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, počet dní bez pojištění 153 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 7 191 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (myšlena [název žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., která v § 2 stanoví denní sazbu příspěvku pro dotčený typ automobilu ve výši 65 Kč a v § 2a pak výši nákladů na mimosoudní vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrzení žalobce o provozu vozidla bez povinného ručení vyvrátil, případně aby tvrdil a prokázal, že uplatněný nárok z jiného důvodu nevznikl nebo zčásti či zcela zanikl. To však žalovaný neučinil a ani z obsahu soudního spisu nelze takovou skutečnost dovodit. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti žalobě co do jistiny a nákladů na uplatnění příspěvku prezentovaných žalobcem vyhověl a přiznal žalobci proti žalovanému právo, jak na zaplacení uplatněné částky, tak i na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., sestávající z 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč.