7 C 242/2021-29 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu dne 20.9.2021, zaplacení žalované částky neboť se žalovaným uzavřel 21.6.2017 smlouvu o zápůjčce č. 651757601, na základě které žalovanému poskytl 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobci spolu poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 14 298 Kč ve 45 týdenních splátkách po 763 Kč, tak že poslední týdenní splátka měla činit 726 Kč a byla splatná 2.5.2018. Žalovaný, ale žalobci uhradil pouze 1 263 Kč a dlužná částka zápůjčky tedy činí 18 737 Kč. Žalobce po žalovaném dále požaduje zákonný úrok z prodlení jdoucí od 3.5.2018, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky, až do úplného zaplacení jistiny. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Ze smlouvy o zápůjčce č. 651757601, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 21.6.2017 (čl. 8), soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal, že uvedenou zápůjčku splatí spolu s tzv. poplatkem ve výši 14 298 Kč (celkem tedy 34 298 Kč) v 45ti týdenních splátkách po 763 Kč a poslední splátka měla činit 726 Kč. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 pak lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle § 2394 bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úrok při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 20 000 Kč a naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky a nadále tak žalobci dlužní žalovanou částku. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný a má tedy právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) Náklady řízení žalobce ve výši 2 252 Kč sestávají ze soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b/1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů k těmto úkonům po 100 Kč a 21% DPH ve výši 252 Kč.