10 C 264/2023-76 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 144 145,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 8. 11. 2019. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovanému umožnila opakovaně čerpat finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Tento úvěrový rámec byl v průběhu smluvního vztahu opakovaně navyšován, a to až na výši 149 000 Kč. Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách, minimálně ve výši 2,86 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V rámci splátky se žalovaný zavázal hradit kromě příslušné části vyčerpaného úvěru i sjednané úroky a poplatky, případně i smluvní sankce. Žalovaný posléze přestal splátky řádně a včas hradit. Celkem žalovaný v průběhu smluvního vztahu vyčerpal částku 175 900 Kč, přičemž celkem uhradil pouze 106 993,80 Kč. Proto žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 23. 2. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Na jistině úvěru tak dlužil 141 407,91 Kč, na poplatku za pojištění 1 137,69 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč a smluvních pokutách 1 000 Kč. Nadto žalobce žalobou po žalovaném požadoval i smluvní úrok ve výši 29,88 % ročně z dlužné jistiny úvěru, který částečně kapitalizoval, a to součtem úroků z neuhrazených splátek a za dobu od zesplatnění, tedy od 24. 2. 2023 do dne sepsání žaloby, tedy do 29. 5. 2023, celkovou částkou 28 433,12 Kč. Dále tento úrok požadoval ve snížené výši 15 % ročně od 30. 5. 2023 do zaplacení. Také žalobce žádal zákonný úrok z prodlení jdoucí z celkové dlužné částky, který opět kapitalizoval ke dni sepisu žaloby částkou 4 776,89 Kč a dále jej žádal od 30. 5. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 8. 11. 2019 se žalovaným úvěrovou smlouvu, ve které se zavázala opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku včetně úroku v sazbě 29,88 % ročně a včetně poplatků a odměn dle Sazebníku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,86 % z úvěrového rámce, tj. při úvěrovém rámci 50 000 Kč částkou 1 430 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno i přistoupení žalovaného k balíčku pojištění [název pojištění], přičemž poplatek za toto pojištění se žalovaný zavázal hradit ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se zaplacením splátky bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a úrok z prodlení dle zákonné úpravy. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky – revolvingový úvěr, ze kterých vyplývá oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou 2 a více splátek či jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V případě zesplatnění přirůstá k dosud nesplacené jistině i nezaplacený úrok, na který žalobkyni vznikl nárok do doby zesplatnění, ode dne zesplatnění pak je žalovaný povinen hradit úrok až do chvíle vrácení vypůjčených peněz, tento úrok k jistině nepřirůstá. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník. Dále byly ke smlouvě přiloženy i informace o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty včetně rámcové pojistné smlouvy č.[číslo]. Z dodatku ke smlouvě ze dne 15. 2. 2021 dále plyne, že úvěrový rámec byl navýšen na částku 80 000 Kč a výše minimální splátky se změnila na 2 288 Kč. Z dodatku ke smlouvě ze dne 13. 12. 2021 pak bylo zjištěno, že úvěrový rámec byl navýšen na 149 000 Kč a výše minimální měsíční splátky pak byla změněna na částku 4 261 Kč. 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla ověřena totožnost žalovaného i existence jeho bankovního účtu, jak plyne z kopií jeho dokladů a výpisu z účtu. Současně před uzavřením smlouvy o úvěru i před jednotlivými navýšeními úvěrového rámce byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak plyne z úvěrových zpráv a zjištěných informací o příjmech a výdajích žalovaného a z popisu výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky. 6. Z výpisu čerpání splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 11. 11. 2019 vyčerpal částku 50 000 Kč a dále průběžně splácel a znovu čerpal finanční prostředky. Počínaje říjnem 2022 přestal zcela splátky hradit. Ke dni 29. 5. 2023 činil jeho dluh na jistině úvěru 141 407,91 Kč, na úroku 28 433,12 Kč, na nákladech na vymáhání 600 Kč, na pojištění 1 137,69 Kč, na smluvní pokutě 1 000 Kč a na úroku z prodlení 4 776,89 Kč. 7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 23. 2. 2023 plyne, že žalobkyně pro prodlení žalovaného s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo] vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě této smlouvy. Dlužná částka činila 161 878,65 Kč. Přípis byl žalovaného odeslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu ze dne 24. 2. 2023. 8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva ze dne 23. 3. 2023 obsahující skutkový i právní rozbor vzniku pohledávky byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu ze dne 24. 3. 2023. 9. Skutečnosti vyplývající ze shora popsaných důkazů si vzájemně neodporují, a proto je soud vzal jako zjištěný skutkový stav. 10. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba je důvodná. 14. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, která odpovídala i příslušným ustanovením tohoto zákona o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem § 1810 a násl., jakož i ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému opakovaně poskytovala sjednané finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Naopak žalovaný, coby úvěrovaný, svým povinnostem z této smlouvy nedostál, když přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl uhradit jak aktuální dlužnou částku, tak sjednané úroky a poplatky, případně i sankce. Proto mohla žalobkyně v souladu se smlouvou a § 1931 občanského zákoníku požadovat vyrovnání celé pohledávky, neboli úvěr zesplatnit. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Nadále tak z uvedeného titulu dluží žalobkyni žalovanou částku, když soud ověřil, že jednotlivé složky této částky odpovídají smluvnímu ujednání stran a současně nepřekračují maximální výši určenou právními předpisy, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně sjednaného smluvního úroku, na který vznikl žalobkyni nárok dle smlouvy ve spojení s § 2395 občanského zákoníku ve výši dle smluvního ujednání a posléze dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. A protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení, vzniklo žalobkyni rovněž právo domáhat se po něm úhrady úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném