13 C 392/2022-56 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 217,66 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce„ zelená v hotovosti“ [číslo] na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 29 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek za zápůjčku ve výši 23 351 Kč, tvořený úrokem ve výši 7 107 Kč při sazbě 29 % ročně, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 855 Kč, částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 389 Kč. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno i volitelné pojištění za poplatek ve výši 2 322 Kč. Celkovou částku 54 673 Kč pak měl žalovaný splatit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 3 028 Kč, poslední splátka měla činit 3 027 Kč. Žalovaný postupně uhradil částku 16 356 Kč, dále splátky již nehradil. Na jistině zápůjčky tak nadále dlužil částku 22 003,25 Kč, na poplatku 15 214,41 Kč. Dále mu byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 14 500 Kč a poplatky ve výši 2 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Ani poté žalovaný dluh vyčíslený částkou 54 217,66 Kč nevyrovnal. Proto se po něm žalobkyně domáhala nejen zaplacení celé uvedené částky, ale i úhrady úroků z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 29 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 1 256,20 Kč a dále jdoucích opět z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, ve které se daná společnost zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku 29 000 Kč, přičemž její převzetí žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě, a žalovaný se zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i„ Poplatek“ v souhrnné výši 23 351 Kč. Tento poplatek se přitom skládal z úroku ve výši 7 107 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 855 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 389 Kč. Dále bylo ve smlouvě sjednáno volitelné doplňkové pojištění s tím, že celková částka pojistného za celou dobu pojištění činí 2 322 Kč„ Celkovou dlužnou částku“ ve výši 54 673 Kč měl přitom žalovaný uhradit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 3 038 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. Poslední splátka měla činit 3 027 Kč. Dále ve smlouvě bylo uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky otištěné přímo na smlouvě o zápůjčce, avšak pod podpisem smlouvy a na její zadní straně, obsahující ujednání týkající se mimo jiné možnosti věřitele při prodlení žalované s úhradou splátky naúčtovat žalované úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a účelně vynaložené náklady na upomínání a vymáhání ve výši 300 Kč za písemnou upomínku, kterých může být maximálně 10 a částku 1 000 Kč za předání k vymáhání centrálním oddělením vymáhání. 5. Ze zákaznické karty, ke které byly dle zde uvedených údajů předloženy i dvě aktuální výplatní pásky žalovaného, ve spojení s popisem využití metod ekonomického modelu soud ověřil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce byla společností [právnická osoba] dostatečně prozkoumána úvěruschopnost žalovaného. 6. Z tabulky výpočtu smluvní pokuty plyne celková částka smluvní pokuty k 1. 2. 2022 ve výši 21 032 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o zápůjčce [číslo] byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Účinnost postoupení nastala ke dni uhrazení úplaty, tedy ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, což je zřejmé z přípisu ze dne 1. 2. 2022. 8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 55 473,86 Kč nejpozději do 17. 3. 2022, jak plyne z přípisu ze dne 10. 2. 2022. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 29 000 Kč. Převzetí této částky v hotovosti žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku 29 000 Kč včetně úroků a poplatků v souhrnné výši 23 351 Kč a včetně poplatku na pojištění ve výši 2 322 Kč splácet 60 pravidelnými splátkami po 3 038 Kč měsíčně. Částka odpovídající poplatku ve výši 23 351 Kč se přitom skládala z úroků ve výši 7 107 Kč, z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 855 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 389 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, celkem uhradil pouze částku 16 356 Kč. Po dni poslední úhrady tak dlužil na jistině zápůjčky částku 22 003,25 Kč a na úrocích a poplatcích, tedy na tzv. Poplatku, částku 15 214,41 Kč. Dále mu byla naúčtována smluvní pokuta, poplatky za upomínání a vymáhání dle smluvních podmínek, jež byly uvedeny na shodné listině jako text vlastní smlouvy, ovšem až pod podpisem smluvních stran. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni 1. 2. 2022 smluvně postoupena, uplatňovala na žalovaném smluvní pokutu ve výši 14 500 Kč a poplatky ve výši 2 500 Kč. Dlužnou částku měl žalovaný uhradit do 17. 3. 2022. Žalovaný do uvedeného data dluh nevyrovnal. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 11. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., v platném znění, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů. 15. Soud má za to, že žaloba je částečně důvodná. 16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., která podléhá podmínkám daným