7 C 111/2023-59 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném žalobou, uplatněnou u soudu dne 24. 3. 2023, zaplacení příspěvku za provoz vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, zn. Renault Megane Scenic, [registrační značka], provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to od 30. 4. 2021 do 29. 7. 2021, od 30. 7. 2021 do 30. 9. 2021 a od 1. 10. 2021 do 29. 4. 2022, čímž žalobci vznikl nárok na příspěvky ve výši 4 277 Kč, 2 961 Kč a 9 917 Kč, o které žalovaného upomněl prostřednictvím písemných výzev. Žalobce dále požadoval po žalovaném náklady za uplatnění příspěvků po 300 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z jistiny a nákladů uplatnění. Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán, nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vyházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Z provedených důkazů, zejména z výzvy ze dne 20. 9. 2021 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 4 277 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 30. 4. 2021 do 29. 7. 2021 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, počet dní bez pojištění 91 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 4 277 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Z výzvy ze dne 17. 3. 2022 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 2 961 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 30. 7. 2021 do 30. 9. 2021 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, počet dní bez pojištění 63 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 2 961 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. A z výzvy ze dne 30. 6. 2022 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 9 917 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla a vozidlo nemělo v období od 1. 10. 2021 do 29. 4. 2022 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč, počet dní bez pojištění 211 dní a příspěvek tedy činí celkem tedy 9 917 Kč, které měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Podle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (myšlena [název žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., která v § 2 stanoví denní sazbu příspěvku pro dotčený typ automobilu ve výši 47 Kč a v § 2a pak výši nákladů na mimosoudní vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrzení žalobce o provozu vozidla bez povinného ručení vyvrátil, případně aby tvrdil a prokázal, že uplatněný nárok z jiného důvodu nevznikl nebo zčásti či zcela zanikl. To se však žalovanému nepodařilo prokázat a ani z obsahu soudního spisu nelze takovou skutečnost dovodit. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti žalobě co do jistiny a nákladů na uplatnění příspěvku prezentovaných žalobcem vyhověl a přiznal žalobci proti žalovanému právo, jak na zaplacení uplatněné částky, tak i na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce 5 383 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., odměny advokáta za jeden úkon právní služby a náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu (1.860 Kč a 300 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem zn. Hyundai AC Kombi z Brna do Rychnova nad Kněžnou a zpět dne 17. 7. 2023 za 1 796, 125 Kč a náhrady za ztrátu času na cestě za 12 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (cestovné a náhradu za ztrátu času je třeba počítat 1/7, když právní zástupce žalobce se ještě tento den účastnil jednání ve věcech, vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 101/2023, 7 C 102/2023, 7 C 114/2023, 7 C 109/2023, 7 C 108/2023 a 7 C 70/2023) a 21 % DPH ve výši 795 Kč.