7 C 158/2023-76 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobkyně se domáhala svou žalobou uplatněnou u soudu dne 18. 4. 2023 vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost platit na její výživu částkou ve výši 7 000 Kč měsíčně. Tvrdila, že účastníci jsou doposud manželé a z manželství se dne [datum] narodila dcera [jméno], [datum] syn [jméno] [datum] dcera [obec]. V roce 2022 začal žalovaný udržovat vztah s jinou ženou a v listopadu 2022 byla již psychická zátěž celé situace natolik neúnosná, že opustil společnost domácnost. Po opuštění společné domácnosti přestal pečovat nejen o nezletilé děti, ale i o žalobkyni a v případě nemoci dětí, je to pouze žalobkyně, která je nucena si vzít ošetřovné a o nezletilé se postarat. V důsledku toho žalobkyni samozřejmě klesne měsíční příjem a žalobkyně nemá dostatek finančních prostředků na úhradu svých potřeb a potřeb nezletilých. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný je zaměstnán jako učitel na [anonymizováno] v [obec], dále je členem dozorčí rady [právnická osoba], [IČO], přivydělává si doučováním studentů, a spolupracuje s [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně pracuje u společnosti [právnická osoba] a krom běžných výdajů splácí hypoteční úvěr ve výši 3 250 Kč a inkaso v souvislosti s bydlením ve výši 4 800 Kč. Žalobkyně s dětmi bydlí v domě na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], na kterém se žalovaným vlastní polovinu ve společném jmění manželů. V poslední době má její zaměstnavatel omezené zakázky, takže by se v budoucnu mohl její příjem snížit. 2 Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Připustil, že v důsledku vztahové krize, navázal známost s jinou ženou a žalobkyně jej na počátku listopadu 2022 požádala, aby opustil společnou domácnost, což žalovaný učinil. Po opuštění společné domácnosti přespával v hotelu nebo u partnerky a od 1.5.2023 má pronajatý byt na adrese [adresa žalovaného], a za posledních šest měsíců nedošlo ani ke spolupráci s [anonymizováno] [obec]. Příležitostně sice doučuje studenty, ale výše tohoto příjmu činí v průměru do 500 Kč měsíčně. Dále rovněž splácí hypotéku ve výši 3 300 Kč měsíčně. Po zaplacení nákladů na bydlení, výživného pro děti a případného výživného pro manželku by mu již nezbyly žádné finanční prostředky. 3 Ze zprávy od zaměstnavatele žalobkyně, společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem za období od června 2022 do května 2023 činil 25 401,50 Kč. 4 Ze zprávy od zaměstnavatele žalovaného, [anonymizováno] [obec], bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za období od dubna 2022 do března 2023 činil 47 671 Kč a 42 280 Kč za první pololetí roku 2023. 5 Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddílu B, vložky 749 bylo zjištěno, že žalovaný byl k 6. 4. 2023 vymazán coby člen dozorčí rady [právnická osoba] a ze zprávy této společnosti bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena jednorázová odměna v měsíci červnu 2023 ve výši 18 718 Kč. 6 Ze zprávy [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalovaný neměl v posledním půl roce od univerzity žádnou finanční odměnu. 7 Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřené dne 24. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný si najal za účelem bydlení s účinností od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024 byt na adrese [adresa žalovaného], o velikosti 2+1 za nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně s tím, že za služby spojené s užíváním bytu činí 3 000 Kč měsíčně. 8 Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 5. 2023 čj. 0 P 400/2015-115 byly nezletilé děti účastníků [jméno], [jméno] [příjmení], svěřeny na dobu před i po dobu po rozvodu manželství účastníků do péče žalobkyně a žalovanému byla stanovena povinnost platit na jejich výživu do doby rozvodu manželství částkami 6 700 Kč, 5 500 Kč a 5 300 Kč měsíčně. Rozsudek dosud není v právní moci. 9 Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne 24.4.2023 bylo zjištěno, že výše zálohy do prvního vyúčtování žalovaného v odměrném místě [adresa žalovaného], činí 2 000 Kč měsíčně. 10 Dle § 697 odst. 1 a 2 o. z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. 11 Jak vyplývá ze shora uvedeného, oba účastníci řízení mají krom vzájemné vyživovací povinnosti, vyživovací povinnost ke svým třem nezletilým dětem. Průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně činí 25 401 Kč, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 42 580 Kč za první pololetí roku 2023 spolu s příležitostným příjmem za doučování studentů. Za druhé pololetí roku 2023 pak žalovaný může počítat s průměrným měsíčním příjmem 45 700 Kč, sestávajícím z příjmu od zaměstnavatele, s příležitostným příjmem za doučování studentů ve výši 500 Kč měsíčně a s rozpočítanou poměrnou částí z vyplacené jednorázové odměny od [právnická osoba] ve výši 3 119 Kč měsíčně (18 718 Kč: 6 měsíců). Žalobkyně ze svého příjmu zaplatí polovinu hypotéky ve výši 3 250 Kč měsíčně a inkaso v souvislosti s bydlením ve výši 4 800 Kč měsíčně a po odečtení těchto položek jí zbyde 17 351 Kč na měsíc (25 401 Kč – 8 050 Kč). Žalovaný ze svého příjmu zaplatí rovněž polovinu hypotéky ve výši 3 300 Kč a náklady za bydlení ve výši 18 300 Kč, včetně elektřiny, po odečtení těchto položek mu zbyde 27 400 Kč na měsíc, počítáno z vyššího příjmu s poměrnou částí vyplacené mimořádné odměny (45 700 – 18 300 Kč). Dále by měl žalovaný hradit výživné pro tři nezletilé děti účastníků v celkové výši 17 500 Kč, jak vyplývá z prozatím nepravomocného rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 5. 2023 čj. 0 P 400/2015 a potom mu pro jeho potřebu zbyde 9 900 Kč na měsíc (27 400 Kč – 17 500 Kč). Žalobkyně je rovněž povinna ze svého příjmu hradit výživné pro nezletilé děti, ale protože vyživovací povinnost vyrovnává i osobní péčí o nezletilé, po odpočtu vyživovací povinnosti k dětem oběma účastníkům pro jejich osobní potřebu zbyde zhruba stejná finanční částka, a protože žádný z účastníků nemá zdravotní problémy, lze uzavřít, že po úhradě všech těchto nákladů účastníkům zůstane jejich hmotná a kulturní úroveň zásadně stejná. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12 V případě, že do právní moci rozvodu manželství účastníků, dojde na straně některého z nich ke změně poměrů, mohou navrhnout změnu tohoto rozhodnutí, tedy zvýšení nebo snížení výživného (§163 o.s.ř.). 13 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., ale přestože byl žalovaný v řízení plně úspěšný, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, neboť žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.