10 C 119/2024-38 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 29 137,83 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdil, že dne 23. 10. 2019 uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalovanému do odběrného místa , adresa, elektrickou energii a služby s tím související. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodanou elektřinu odebrat a uhradit platby za odebranou elektřinu i za distribuční služby dle vyúčtování. Žalovaný však neuhradil platbu vyúčtovanou za období od 17. 11. 2020 do 22. 11. 2021, kde činil nedoplatek 9 509,23 Kč a byl splatný dne 27. 12. 2021, dále za období od 23. 11. 2021 do 18. 5. 2022, kde nedoplatek činil 18 001,10 Kč a byl splatný dne 8. 6. 2022 a také nezaplatil úhradu za odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, jež byla splatná dne 6. 6. 2022. Žalovaný byl k úhradě těchto částek žalobcem upomínán, za což mu byla vyúčtována na poplatcích z upomínku ještě částka 720 Kč. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Proto se žalobce domáhal nejen úhrady všech uvedených dlužných částek, ale požadoval po žalovaném také ještě zákonné úroky z prodlení jdoucí z jednotlivých dlužných částek od data následujícího po datu jejich splatnosti do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , právnická osoba, ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, elektřinu a služby s tím související a žalovaný se zavázal hradit cenu za dodanou elektřinu a služby s tím související dle aktuálního ceníku žalobce, a to formou pravidelných měsíčních záloh a dle následného vyúčtování. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobce. Dle těchto podmínek má žalobce právo účtovat žalovanému za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč. Další poplatky se žalovaný zavázal hradit ve výši dle právních předpisů či dle ceníku distributora.5. Z vyúčtování za elektřinu dodanou žalovanému v období od 17. 11. 2020 do 22. 11. 2021 byl zjištěn nedoplatek ve výši 9 509,23 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na 27. 12. 2021. Dále zde byl uveden jako závazek po splatnosti i poplatek ve výši 240 Kč se splatností 11. 10. 2021.6. Z vyúčtování za elektřinu dodanou žalovanému v období od 23. 11. 2021 do 18. 5. 2022 byl zjištěn nedoplatek ve výši 18 001,10 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na 8. 6. 2022. Dále zde byl uveden jako závazek po splatnosti i 3 x poplatek ve výši 240 Kč se splatností 11. 10. 2021, 14. 2. 2022 a 25. 4. 2022 a také nedoplatek ve výši 9 509,23 Kč se splatností dne 27. 12. 2021.7. Z vyúčtování ze dne 23. 5. 2022 plyne účtování částky 907,50 Kč žalovanému jakožto poplatku za odpojení elektřiny v odběrném místě. Splatnost byla stanovena na 23. 5. 2022.8. Z přípisů ze dnů 11. 10. 2021, 14. 2. 2022 a 25. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem 3 x písemně upomínán k zaplacení dlužných částek. V poslední upomínce byl přitom žalovaný upozorněn, že pokud celkovou dlužnou částku nezaplatí do 9. 5. 2022 odstupuje k tomuto datu žalobce od uzavřené smlouvy z důvodu podstatného porušení smlouvy.9. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Předžalobní výzva byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.10. Skutečnosti vyplývající z výše uvedených listina neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.11. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku, g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně.12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 1 energetického zákona. Žalobce své povinnost z této smlouvy plnil, když poskytoval žalovanému dodávky elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti porušil, neboť přestal hradit řádně vyúčtované ceny za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Proto mohl žalobce v souladu se smluvním ujednáním odstoupit od smlouvy a požadovat po žalovaném zaplacení všech dlužných částek. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Na nedoplatcích a řádně vyúčtovaných poplatcích odpovídajících ceníku žalobce, včetně poplatku za odpojení tak žalovaný nadále dluží žalobci žalovanou částku. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud současně přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výše stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 618 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 166 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 137,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaný před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.