10 C 20/2024-84 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 211 669,61 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému. Tvrdil, že na základě smlouvy o hotovostním úvěru„ , název úvěru, “ č. GNN172162742 ze dne 15. 1. 2021 poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 286 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobci vrátit a zaplatit mu i úrok ve výši 7,90 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit i poplatky ve výši dle aktuálního sazebníku žalobce. Uvedené měl žalovaný splatit formou 48 měsíčních splátek po 6 968,68 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci. Žalovaný ale posléze přestal splátky hradit, a proto žalobce využil svého dalšího smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupil, čímž se stal ke dni 12. 10. 2022 splatným celý zbývající dluh. Na jistině přitom žalovaný dlužil částku 211 669,61 Kč, na neuhrazeném úroku z jednotlivých anuitních splátek po splatnosti 11 701,73 Kč, na úroku zvýšeného o sazbu úroku z prodlení z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období ke dni 18. 9. 2023 pak 35 227,09 Kč. Nadto žalobce požadoval úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 211 669,61 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení rovněž z částky 211 669,61 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.2. K dotazu soudu žalobce doplnil, že před poskytnutím úvěru byla náležitě přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy jím udávané příjmy 25 000 Kč byly ověřeny z účtu, který pro žalovaného žalobce vedl, a z něhož vyplynula výše měsíčního příjmu 25 000 Kč. Výdaje uvedl žalovaný ve výši 0 Kč, životní výdaje pak byly ověřeny s pomocí interního ekonomického modelu a byly stanoveny na částku 3 860 Kč, dále ve vyjádření však bylo uvedeno, že byly stanoveny částkou 3 410 Kč. Dosavadní splátkové zatížení žalovaného bylo zjištěno ve výši 12 693,78 Kč. Žalobce dále uvedl, že jako věřitel provádí i kontroly v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, jejich provedení však nebylo doloženo.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).4. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , název úvěru, , Anonymizováno, – předschválená nabídka, číslo žádosti GNN172162742, bez datace, bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobce o úvěr ve výši 286 000 Kč s úrokovou sazbou 7,9 % ročně. V žádosti uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, je svobodný, vzdělání má středoškolské s maturitou, jeho čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč. Jiné údaje zde neuvedl.5. Z písemného znění smlouvy o spotřebitelském úvěru č. GNN 172162742/2021 ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce uzavřel elektronickým způsobem na dálku se žalovaným pod obchodním názvem „, název úvěru, “ smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 286 000 Kč jakožto neúčelový spotřebitelský úvěr, a to připsáním na účet žalovaného , název, vedený u žalobce, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit nejpozději do 11. 2. 2025, a to formou 48 měsíčních anuitních splátek, splatných vždy k 11 dni každého kalendářního měsíce. Výše splátky činila 6 968,68 Kč Tyto splátky v sobě zahrnovaly jak splátku příslušné části jistiny, tak i úroků. Splátky měly probíhat formou automatického inkasa z účtu žalovaného. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný uhradí ve prospěch žalobce i poplatky a ceny dle sazebníku žalobce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,90 % ročně. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů z úvěrového vztahu může žalobce mimo jiné vypovědět smlouvu a požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek z úvěru nebo jejich část. V podrobnostech bylo odkazováno na Podmínky žalobce pro poskytování hotovostních úvěrů mBank. Obdobné vyplývá i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Z žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o vedení účtu ze dne 23. 2. 2012 plyne, že žalobce na základě smlouvy zřídil a vedl pro žalovaného účet za sjednaných podmínek. Totéž prokazuje i potvrzení o zřízení účtu ze dne 23. 2. 2012. V souvislosti se smlouvou o účtu byla uzavřena mezi účastníky i smlouva o užívání platebních karet mBank. K tomu žalobce předložil i kopii dokladu totožnosti žalovaného a jeho prohlášení o daňovém rezidentství ze dne 23. 2. 2012, jakož i Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob.7. Z interního výstupu žalobce ze dne 11. 1. 2021 plyne, že žalobce zjišťoval informace o žalovaném v Credit Bureau, dále z interní databáze ověřoval příjem žalovaného, který zjistil ve výši 31 978 Kč za posledních 6 měsíců. Dále jsou zde zachyceny další údaje, např. Limity na kreditních kartách ve výši 160 700 Kč, splátka nezajištěných splátkových úvěrů 10 511,95 Kč, součet limitů a částek, které mají být splaceny včetně úroku 561 648,38 Kč, avšak soudu nebyl předložen celkový výstup a údaje zde zachycené nejsou dostatečným podkladem pro skutková zjištění, kromě té skutečnosti, že žalobci bylo známo předchozí úvěrové zatížení žalovaného v rámci poskytnutých produktů od žalobce.8. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od žalobce úvěr dne 13. 4. 2017 ve výši 40 000 Kč, dne 11. 5. 2017 ve výši 160 000 Kč, poté došlo k předčasnému splacení úvěru z 13. 4. 2017. Další úvěr čerpal žalovaný od žalobce dne 20. 7. 2017 ve výši 142 000 Kč, dále čerpal od žalobce úvěr dne 9. 8. 2017 ve výši 150 000 Kč, dne 28. 8. 2017 ve výši 150 000 Kč, dne 22. 9. 2017 uzavřel se žalobcem smlouvu o kreditní kartě s úvěrovým rámcem až do výše 89 000 Kč, dne 12. 12. 2017 uzavřel se žalobcem další smlouvu o kreditní kartě s úvěrovým rámcem do 80 000 Kč, dne 11. 1. 2019 uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru ve výši 35 000 Kč, dne 15. 1. 2021 předmětnou smlouvu o úvěru ve výši 286 000 Kč a dne 9. 6. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 65 600 Kč.9. Z výpisu historie úvěru GNN172162742 bylo zjištěno, že k otevření úvěru došlo dne 15. 1. 2021, kdy byla čerpána částka 286 000 Kč, následně docházelo k úhradám splátek úroků a jistiny, a to průběžné od března 2021 do dubna 2022 a poté ještě v červenci 2022 a srpnu 2022 Celkem tak žalovaný žalobci uhradil částku 99 296,63 Kč.10. Z výzvy ze dne 12. 10. 2022 nazvané jako „poslední výzva k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy“ plyne, že žalobce upozorňoval žalovaného, že ke dni vyhotovení výzvy dluží částku 21 563,06 Kč bez účtovaného poplatku ve výši 400 Kč. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě této částky do sedmi dnů od doručení výzvy, pokud nedojde k úhradě, měla být uvedená výzva považována i za odstoupení od smlouvy o [název úvěru] s ohledem na to, že k datu vyhotovení výzvy byl žalovaný v prodlení se splácením již více než dvou splátek úvěru. V takovém případě požadoval žalobce vrácení dlužné částky společně s příslušenstvím.11. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce sdělil žalovanému, že převzal právní zastoupení žalobce. Odkázal na uzavření předmětné smlouvy o úvěru i na skutečnost, že ke dni 12. 10. 2022 byl celý úvěr prohlášen za okamžitě splatný. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu 281 938,43 Kč s příslušenstvím v dodatečné lhůtě. Pro případ neuhrazení celého dluhu byl žalovaný upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis byl žalovanému zaslán doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu.12. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali, a to i přesto, že žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a bylo mu uděleno poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to zejména ve vztahu k jeho výdajům a dosavadnímu úvěrovému zatížení.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 286 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobci vrátit a zaplatit mu i sjednaný úrok a případné poplatky. Úhradu měl žalovaný provést formou pravidelných měsíčních splátek. Postupně žalovaný takto uhradil žalobci částku 99 296,63 Kč. Následně žalovaný přestal splátky hradit, a proto došlo k zesplatnění celé zbývající jistiny úvěru a příslušenství a žalobce se domáhal jejich úhrady. Současně ovšem nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z provedených důkazů plyne, že v žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem okolo 30 000 Kč, již v předchozím období čerpal od žalobce 8 úvěrových produktů. Z výpisů z účtu se podává, že žalovaný své závazky hradil pouze dalš