10 C 221/2024-37 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 651,32 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Tvrdil, že dne 22. 10. 2018 uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalovanému do odběrného místa , adresa, elektrickou energii a služby s tím související. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodanou elektřinu odebrat a uhradit platby za odebranou elektřinu i za distribuční služby dle vyúčtování. Žalovaný však řádně a včas neuhradil platbu vyúčtovanou fakturou č. 2326053013 ve výši 8 915,12 Kč se splatností dne 1. 8. 2023, platbu vyúčtovanou fakturou č. 2303441483 ve výši 10 392,20 Kč se splatností dne 14. 2. 2023 a platbu vyúčtovanou fakturou č. 2320207710 ve výši 240 Kč se splatností dne 6. 6. 2023. Žalobce žalovaného upomínal k zaplacení splatných částek, za což si v souladu s ujednáním účtoval 240 Kč na poplatku. Žalovaný však svůj dluh uhradil pouze částečně, nadále tak dluží žalobci žalovanou částku, a proto žalobci nezbylo, než se úhrady této částky domáhat soudní cestou. Nadto žalobce po žalovaném požadoval i úhradu zákonného úroku z prodlení ze žalované částky s tím, že tyto výslovně žádal až od doby následující po splatnosti posledního z vyúčtování, tedy od 2. 8. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 22. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, elektřinu a služby s tím související a žalovaný se zavázal hradit cenu za dodanou elektřinu a služby s tím související dle aktuálního ceníku žalobce, a to formou pravidelných měsíčních záloh a dle následného vyúčtování. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobce. Dle těchto podmínek má žalobce právo účtovat žalovanému za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč. Další poplatky se žalovaný zavázal hradit ve výši dle právních předpisů či dle ceníku distributora. Z vyúčtování č. 2303441483 za elektřinu dodanou žalovanému v období od 29. 1. 2022 do 26. 1. 2023 byl zjištěn nedoplatek ve výši 10 392,20 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na 14. 2. 2023. Žalovanému byly stanoveny i nové zálohy na elektřinu. Z konečného vyúčtování č. 2326053013 za elektřinu za období od 27. 1. 2023 do 5. 7. 2023 plyne nedoplatek ve výši 8 915,12 Kč. Datum splatnosti byl stanoven na 1. 8. 2023. Z vyúčtování vyplývá, že žalovaný z vyúčtování č. 2303441483 nadále dluží částku 8 496,20 Kč a dále že žalovanému byl daňovým dokladem č. 2320207710 vyúčtován i poplatek ve výši 240 Kč se splatností dne 6. 6. 2023 a tento rovněž nebyl dosud zaplacen. Poplatek byl účtován za písemnou upomínku k úhradě částky 8 408 Kč ze dne 6. 6. 2023, která obsahovala i daňový doklad č. 2320207710, jímž byla částka 240 Kč vyúčtována.5. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.6. Skutečnosti vyplývající z výše uvedených listina neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným jakožto zákazníkem, který je spotřebitelem, platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobce své povinnost z těchto smluv plnil, když poskytoval žalovanému dodávku elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti porušil, neboť přestal hradit řádně vyúčtované ceny za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Proto mu soud nyní uložil povinnost dlužnou částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úrok z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud současně přezkoumal, že výše požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výše stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 019,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaný před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.