10 C 335/2023-46 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 41 731,31 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne 16. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 0374972, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i další platby v celkové výši 17 184 Kč, jež představují součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 014 Kč při úrokové sazbě 8 % ročně, částky za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč měl žalovaný uhradit 14 pravidelnými měsíčními splátkami po 2 656 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 16. 2. 2023. Žalovaný ale splátky řádně a včas nehradil, zaplatil celkem pouze částku 4 200 Kč, poslední platbu učinil dne 28. 2. 2022. Po dni splatnosti poslední splátky tak žalovaný na jistině dlužil částku 18 243,28 Kč, na úroku částku 881,06 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru částku 8 400 Kč, na úhradě nákladů na vyhodnocení úvěru 2 373,95 Kč a za inkaso splátek 3 085,71 Kč. Ani později žalovaný dluh nevyrovnal. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, a proto se žalobce žalobou domáhal po žalovaném úhrady všech výše uvedených dlužných částek a nadto po něm požadoval i další smluvní úrok ve výši 8 % ročně z částky 18 243,28 Kč, který za dobu od 17. 2. 2023 do 1. 4. 2023 vyčíslil částkou 884,72 Kč a dále jej žádal od 2. 4. 2023 do zaplacení. Dále žalobce po žalovaném požadoval i zákonný úrok z prodlení, který ke dni 1. 4. 2023 vyčíslil částkou 1 543,05 Kč a dále jej žádal z jistiny úvěru a splatných úroků, tak jak bylo ujednáno ve smlouvě, celkem tedy z částky 19 124,34 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.4. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 12. 2021 zjistil, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok v celkové výši (Úrok) 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 600 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úroková sazba činí 8 % p. a. a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaný se zavázal „celkovou dlužnou částku“ ve výši 37 184 Kč splatit formou 14 měsíčních splátek ve výši 2 656 Kč. Podpisem na smlouvě žalovaný stvrdil převzetí částky 20 000 Kč v hotovosti. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak narostlý, splatný a nezaplacený Úrok a také povinnost žalovaného pro případ nezaplacení jakékoli splátky dle této smlouvě řádně a včas zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Současně zde bylo zakotveno právo věřitele za stanovených podmínek zesplatnit celkovou dlužnou částku.5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného přezkoumávána zjišťováním jeho příjmů a výdajů, což bylo ověřováno pracovní smlouvou a potvrzením zaměstnavatele.6. Z výpisu transakcí plyne, že žalovaný v hotovosti zaplatil dne 17. 12. 2021 částku 3 000 Kč, dne 28. 2. 2022 částku 1 200 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 a ze seznamu postupovaných pohledávek, jenž tvořil přílohu této smlouvy, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedeného titulu byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 5. 2023.8. Z výzvy k zaplacení ze dne 31. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že ve výzvě uvedl skutkový i právní základ nároku na tuto částku a také upozornil žalovaného na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne se souvisejícího poštovního podacího lístku ze dne 1. 8. 2023.9. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný převzal v hotovosti od dané společnosti částku 20 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen vrátit uvedené společnosti částku 20 000 Kč a zaplatit jí i úrok ve výši 1 014 Kč, částku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Úrok byl vypočten dle úrokové sazby 8 % ročně. Úhradu celkové částky 37 184 Kč měl žalovaný provést pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný ale přestal splátky hradit. Celkem uhradil pouze 4 200 Kč. Jiné platby neprovedl. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta a právo věřitele žádat úrok z prodlení z dlužné jistiny a dlužných splatných Úroků, jakož i oprávnění věřitele zesplatnit celý dluh. K odstoupení od smlouvy ze strany věřitele či zesplatnění celého dluhu nedošlo. Smluvní vztah zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Po započtení uhrazené částky činil dluh na jistině 18 243,28 Kč, na úroku částku 881,06 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru částku 8 400 Kč, na úhradě nákladů na vyhodnocení úvěru 2 373,95 Kč a za inkaso splátek 3 085,71 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 25. 4. 2023 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Před podáním žaloby byl k úhradě žalované částky žalovaný znovu zvláště vyzván s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Žaloba je částečně důvodná.14. Soud má v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., přičemž na tuto smlouvu dopadala i právní úprava daná jak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, tak i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce jakožto zapůjčitel své povinnosti z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný coby vydlužitel svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky zápůjčky, kterými měl splatit jak jistinu zápůjčky, tak sjednaný úrok a poplatky. Po ukončení smluvního vztahu uplynutím sjednané doby tak nadále dlužil na jistině částku 18 243,28 Kč a na Úrocích 881,06 Kč a na dalších výše popsaných poplatcích 8 400 Kč, 2 373,95 Kč a 3 085,71 Kč, které nezaplatil ani následně. Proto mu soud uložil povinnost tyto částky zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce pohledávka za žalovaným platně dle § 1879 a násl. o. z. přešla a žalovaný o tom byl řádně informován. Současně dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném zaplacení úroku z prodlení, neboť na něj vzniklo právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení, a to i těch částečně kapitalizovaných, nepřekračuje maximální výši stano