10 C 40/2024-63 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 34 170,96 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne 1. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9103190193, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i úrok ve výši 73,97 % ročně a poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 210 Kč měsíčně. Vše měl uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 1 713 Kč, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet dne 2. 12. 2022. Žalovaný ale posléze přestal splátky řádně a včas hradit, celkem uhradil pouze částku 1 713 Kč, a proto došlo ke dni 16. 4. 2023 k zesplatnění celého dluhu tvořeného dosud neuhrazenou jistinou úvěru, dlužnými úroky, dlužnými poplatky za pojištění a také dlužnými smluvními pokutami za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 29 153,84 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce. Proto se žalobce, namísto původního věřitele, domáhal po žalovaném úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 22 914,91 Kč, dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 4 220,93 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 420 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty vyčíslené ke dni 9. 11. 2023 celkem ve výši 6 615,12 Kč. Nadto požadoval po žalovaném smluvní úrok, ovšem pouze v sazbě 30 % ročně, z částky 22 914,91 Kč od 17. 4. 2023 do zaplacení a také zákonný úrok z prodlení z částky 27 135,84 Kč (dlužná jistina úvěr a přirostlé úroky ke dni zesplatnění) od 27. 4. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ačkoliv byl k němu řádně a včas předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).3. Soud ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2022 zjistil, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při zápůjční úrokové sazbě 73,97 % ročně. Současně se ve smlouvě, konkrétně v příloze č. 1 smlouvy, zavázal hradit i poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr. Sjednaný měsíční poplatek činil 210 Kč. Vše měl žalovaný uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 713 Kč splatných vždy k 9. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části po dobu 30 dní byla sjednána povinnost žalovaného hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku. Pro případ prodlení delšího 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění se dle ujednání celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacení úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Bylo sjednáno, že pokud pak žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to ode dne zesplatnění až do dne uhrazení dluhu.4. Z hodnocení klienta vyplývá, že při žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má příjmy ze zaměstnání v čisté měsíční výši 29 300 Kč, což doložil čtyřmi potvrzeními o přijaté platbě na účet za měsíce srpen až listopad 2022. Dále uvedl, že žije u rodičů, nemá žádné vyživovací povinnosti ani jiné splátky, má základní vzdělání. Dále v hodnocení bylo zohledněno životní minimum žalovaného ve výši 4 620 Kč a náklady na bydlení ve výši 4 220 Kč, jako rezerva tak byl vyhodnocen rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 19 460 Kč. Doložené lustrace v registru SOLUS a NRKI byly prosty negativních informací.5. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že částka 23 000 Kč byla převedena bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne 2. 12. 2022. Shodné vyplacení této částky dne 2. 12. 2024 plyne i z přehledu ke smlouvě, ze kterého dále plyne jediná přijatá úhrada od žalovaného ve výši 1 713 Kč dne 7. 2. 2023.6. Z oznámení ze dne 16. 4. 2023 bylo zjištěno, že původní věřitel upozornil žalovaného na skutečnost, že pro prodlení s úhradou splátky úvěru delším než 65 dní došlo k automatickému zesplatnění úvěru, resp. všech závazků ze smlouvy č. 9103190193. Dlužná jistina k tomuto datu činila 22 914,91 Kč, úrok přirostlý ke dni zesplatnění činil 4 220,93 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 998 Kč, poplatky za pojištění 420 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením činila 600 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky 29 153 Kč do deseti dnů od data odeslání tohoto oznámení.7. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2023 a ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 10. 10. 2023, jak plyne z tohoto přípisu.8. Před podáním žaloby byl žalovaný zvláště vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenstvím s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalovanému doručována doporučeně, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku.9. Z výpisu statistických informací z webových stránek České národní banky soud zjistil, že v prosinci roku 2022 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů při fixaci nad 1 rok do 5 let okolo 10,26 % ročně.10. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému dne 2. 12. 2022 finanční prostředky ve výši 23 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný byl dle smlouvy zavázán uvedenou částku dané společnosti vrátit i s úroky při sjednané výši 73,97 % ročně a platit mu i poplatek za sjednané pojištění ve výši 210 Kč měsíčně. Úhrada uvedených částek byla dohodnuta formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však zaplatil pouze první splátku ve výši 1 713 Kč, jiné platby již neprovedl. Proto společnost , právnická osoba, . požadovala ke dni 16. 4. 2023 po žalovaném okamžitou úhradu všech dlužných částek plynoucích ze smlouvy, neboť dle smlouvy došlo při kvalifikovaném prodlení s úhradou splátky k automatickému zesplatnění celého dluhu. Ke dni zesplatnění rovněž splatné ale neuhrazené úroky přirostly k jistině úvěru. Ani poté žalovaný však dluh nevyrovnal a žádnou úhradu neprovedl. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, což bylo žalovanému písemně původním věřitelem oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh na jistině úvěru 22 914,91 Kč, na úroku přirostlém ke dni zesplatnění činil 4 220,93 Kč, na neuhrazené smluvní pokutě ke dni zesplatnění 998 Kč a na poplatcích za pojištění 420 Kč. Žalobce požadoval po žalovaném i další smluvní pokutu za dobu po zesplatnění dle ujednáni ve smlouvě o úvěru a také příslušenství v podobě dalších smluvních úroků a úroků z prodlení. Před podáním žaloby žalobce zvláště vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s tím, že jej výslovně upozornil na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.11. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou