10 C 61/2024-73 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení příspěvku za provoz vozidel reg. zn. , SPZ, , reg. zn. , SPZ, a reg. zn. , SPZ, . Tvrdila, že žalovaná byla vlastníkem a provozovatelem uvedených vozidel, přičemž neměla v rozhodných obdobích ke všem těmto vozidlům sjednáno a uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tím žalobkyni vznikl nárok na příspěvek, vypočtený dle kategorie jednotlivých vozidel a počtu dní, po které byla jednotlivá vozidla provozována bez uvedeného pojištění. Ve všech případech žalobkyně žalovanou o zaplacení příspěvků upomněla prostřednictvím písemné výzvy. Žalobkyně dále požadovala náklady uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč pro každý ze tří případů a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího vždy z každé jistiny příspěvku.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.4. Z výzvy ze dne 7. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 1 665 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 1 365 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a vozidlo nemělo v období od 6. 9. 2022 do 26. 9. 2022 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, když počet dní bez pojištění byl 21 dnů, celkem tedy 1 365 Kč. Uvedené částky měla žalovaná uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručována doporučeným způsobem, jak plyne z listin o doručování. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně jakož i tzv. předžalobní výzva, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání a úroky z prodlení z dlužné částky v žalobě požadované výši.5. Z výzvy ze dne 27. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 4 395 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 4 095 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a vozidlo nemělo v období od 28. 11. 2022 do 29. 1. 2023 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, když počet dní bez pojištění byl 63 dnů, celkem tedy 4 095 Kč. Uvedené částky měla žalovaná uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručována doporučeným způsobem, jak plyne z listin o doručování. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně jakož i tzv. předžalobní výzva, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání a úroky z prodlení z dlužné částky v žalobě požadované výši.6. Z výzvy ze dne 15. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 4 590 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 4 290 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, neboť z centrálního registru vozidel a z informací od pojišťoven bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a vozidlo nemělo v období od 21. 2. 2023 do 27. 4. 2023 uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, když počet dní bez pojištění byl 66 dnů, celkem tedy 4 290 Kč. Uvedené částky měla žalovaná uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručována doporučeným způsobem, jak plyne z listin o doručování. Totéž prokazují i upomínky žalobkyně jakož i tzv. předžalobní výzva, kde jsou navíc též uplatňovány náklady na vymáhání a úroky z prodlení z dlužné částky v žalobě požadované výši.7. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (myšlena , právnická osoba, ) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Touto vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 417/2017 Sb., která v § 2 odst. 1 pod písm. h) stanoví denní sazbu příspěvku pro dotčené typy automobilů ve výši 65 Kč. V § 2a pak výši nákladů na mimosoudní vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč.8. Bylo na žalované, aby tvrzení žalobkyně o provozu vozidel bez povinného ručení vyvrátila, případně aby tvrdila a prokázala, že uplatněné nároky z jiného důvodu nevznikly nebo zčásti či zcela zanikly. To však žalovaná neučinila a ani z obsahu soudního spisu nelze takovou skutečnost dovodit. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti žalobě ve všech třech případech co do jistiny a nákladů na uplatnění příspěvku prezentovaných žalobkyní vyhověl a přiznal žalobkyni proti žalované právo, jak na zaplacení celé uplatněné částky, tak i na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.