CS · EN DE FR brzy

13 C 183/2024-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

ECLI: ECLI:CZ:OSRK:2024:13.C.183.2024.1
Datum: 2024-08-22
Předmět: o zaplacení 19 418,48 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva o zápůjčce""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 19 418,48 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 418,48 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, , na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve sjednaných splátkách, tento svůj závazek však žalovaný nesplnil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne 23. 2. 2012 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, ve které se daná společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobce vrátit a zaplatit mu i „Poplatek“ v souhrnné výši 9 659 Kč. Tento poplatek se přitom skládal z úroku ve výši 5 611 Kč, z částky za zpracování úvěru 1 500 Kč z částky za a komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 548 Kč. „Celkovou dlužnou částku“ ve výši 22 219 Kč měl žalovaný uhradit formou 52 pravidelných týdenních splátek po 428 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. Dále ve smlouvě bylo uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky obsahující ujednání týkající se mimo jiné možnosti věřitele při prodlení žalovaného s úhradou splátky naúčtovat žalovanému úrok z prodlení, smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady na upomínání a vymáhání, případně i náhradu škody.5. Z tabulky umoření ze dne 2.10.2023 má soud za prokázané, že žalovaný vyčerpal celý úvěr dne 23. 2. 2022, v období od 23. 2. 2022 do 7. 3. 2022 postupně zaplatil celkem částku 1 009,15 Kč, jiné platby již na úhradu dluhu neprovedl.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.7. Z dopisu ze dne 29.2. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobci. Ke dni postoupení udávaná hodnota pohledávky činila 27 787,82 Kč bez příslušenství.8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečné lhůtě.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku včetně úroků a poplatků v souhrnné výši 22 219 Kč splácet 52 pravidelnými týdenními splátkami po 428 Kč měsíčně. Poplatek 9 659 Kč se skládal z úroku ve výši 5 611 Kč, z částky za zpracování úvěru 1 500 Kč z částky za a komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 548 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, celkem uhradil pouze částku 1 009,15 Kč. Po dni poslední úhrady žalovaný dlužil na jistině úvěru částku 10 176,49 Kč a na úrocích a poplatcích, tedy na tzv. Poplatku, částku 9 241,99 Kč. Následně byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal, ačkoliv byl k úhradě žalobkyní před podáním žaloby vyzván. Žalobkyně kromě žalované částky požadovala po žalovaném ještě smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení.10. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.13. Soud má za to, že žaloba je částečně důvodná.14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, která podléhá podmínkám daným zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož se řídí i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku. Žalovaný naopak svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky, pročež i po splatnosti poslední stanovené splátky dlužil z uvedeného titulu žalovanou částku. Protože bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z tohoto titulu smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla na žalobkyni, uložil soud žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Dle § 1880 o. z. dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části žádající po žalované úroky z prodlení, neboť i na ty vznikl právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni nárok dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se s úhradou svého peněžitého dluhu dostal do prodlení.15. Naopak soud neshledal důvodným uplatněný nárok žalobkyně na další smluvní úroky z jistiny úvěru. Ze znění smlouvy o zápůjčce vyplývá, že úroky byly sjednány jen a pouze v částce 5 611 Kč, tedy v částce zahrnuté do tzv. Poplatku. To je zřejmé i z dalšího označení jistiny úvěru a Poplatku za „celkovou dlužnou částku“. Další ustanovení smlouvy již jen doplňuje, že tento úrok (myšleno částka úroku zahrnutá do Poplatku) byl určen na základě úrokové sazby 88 % ročně. Ze znění smlouvy nevyplývá, že nad rámec uvedeného, by měla být jistina úvěru, jakkoliv dále úročena, a to ani v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Současně soud připomíná, že vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, je třeba na smlouvu hledět tak, jak se jeví běžnému spotřebiteli. Žalovaný navíc jako spotřebitel neměl reálnou šanci ovlivnit znění smlouvy, výklad je tak třeba provést formou pro něj příznivější. Proto má soud za to, že částka představující úrok je částkou konečnou. Takto ujednané úroky, tedy úroky vyjádřené kapitalizovanou částkou, neodporují žádnému kogentnímu zákonnému ustanovení. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na další smluvní úrok, tedy kapitalizovaný úrok 1 821,85 Kč a úrok 29,7 % ročně z částky 10 176,49 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a proto v této části žalobu zamítl16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení takřka zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 418,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.