7 C 218/2024-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 26. 6. 2024 zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení ceny za dodávku vody. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel 4. 8. 2008 uzavřel smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, na základě, které se žalobce zavázal k dodávce vody z veřejného vodovodu do odběrného místa žalovaného na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal za uvedenou službu platit vodné, které bylo účtováno podle příslušného platného cenového předpisu za určité období. Žalobce žalovanému poskytl plnění v období od 3. 7. 2023 do 7. 4. 2024 a žalovaný byl povinen žalobci uhradit cenu vodného, které bylo řádně vyfakturováno, a to fakturou č. 1202322658 ze dne 11. 10. 2023 v částce 7 032 Kč splatné 25. 10. 2023 (viz čl. 6), fakturou č. 120240081 ze dne 10. 1. 2024 v částce 7 211 Kč splatné 24. 1. 2024 (viz čl. 6 p. v.) a fakturou č. 120240826 ze dne 15. 4. 2024 v částce 6 914 Kč splatné dne 29. 4. 2024 (viz čl. 7).Protože se žalovaný, který byl k jednání řádně předvolán, k jednání nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod uzavřené mezi žalobcem coby dodavatelem, , jméno FO, coby odběratelem a žalovaným coby plátcem, dne 11. 7. 2008 bylo zjištěno, že se žalobce zavázal dodávat vodu odběrateli do místa plnění, , adresa, s tím, že odebraná voda bude hrazena na základě vyúčtování bezhotovostním převodem.Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 8 a § 20 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, je odběratel nebo plátce, zde žalovaný, na základě uzavřené smlouvy povinen hradit vlastníkovi nebo provozovateli vodovodu (zde žalobci) řádně vyúčtované vodné. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, a proto mu soud nyní uložil povinnost vyúčtované vodné ve shora uvedených částkách žalobci uhradit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství přiznaných částek, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351 /2013 Sb.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 1 647 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 847 Kč, odměny advokáta za dva úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (2 x 300 Kč a 2x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.