3 C 170/2025-24 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce podal dne 1. 9. 2025 žalobu ve věci výše rubrikované. Tvrdil, že na základě objednávky žalovaného č. 593/2024 N, potvrzené dne 4. 11. 2024, provedl přepravu zboží pro žalovaného z adresy , právnická osoba, ., , adresa, , v České republice na adresu , adresa, za dohodnutou cenu 750 EUR. Žalovaný nezaplatil cenu přepravy, ačkoliv jej k tomu žalobce vyzval fakturou číslo , hodnota, ze dne 15. 11. 2024, se splatností 14. 1. 2025, a upomenul i předžalobní výzvou.2 To žalobce prokázal objednávkou přepravy (cenu přepravy, převážené zboží, místo nakládky a vykládky), nákladním listem CMR (provedení přepravy), fakturou č. , hodnota, (vyúčtování ceny a splatnost), předžalobní výzvou (upomínku o zaplacení) a podacím lístkem Pošty prokazujícím odeslání předžalobní výzvy žalovanému.3 Soud ve věci rozhodl (se souhlasem účastníků) bez jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů, ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, když s takovým postupem souhlasily obě strany sporu.4 Posuzovaný případ je sporem ze smlouvy o přepravě věci.Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. (ust. § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)Podle ustanovení článku 1 věty první Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené vyhláškou č. 11/1975 Sb. platí, že tato úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy.Podle ust. článku 9 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě platí, pokud není prokázán opak, že nákladní list je věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem5 Byla prokázána tvrzení žalobce o existenci smluvního vztahu mezi účastníky, obsahu smlouvy a řádném provedení přepravy, o dohodnuté ceně a její splatnosti. Na základě zjištěných skutečností tak dospěl soud k závěru o tom, že účastníci uzavřeli smlouvu o mezinárodní přepravě věci ve smyslu Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Žalobce splnil svoji smluvní povinnost a zajistil přepravu. Žalovaný je v prodlení se zaplacením, když nezaplatil včas a řádně cenu přepravy. Je tak povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení určené dle předpisů občanského práva (ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku) za požadovanou dobu.Žalobce se dále domáhal, aby bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávek dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jež žalobci vznikly mj. také v souvislosti se snahou žalobce o mimosoudní vyřešení věci, tedy zejména náklady na hovorné a na dojezd k žalovanému za účelem sjednání splátkového kalendáře, zasílání upomínek apod. Žalobce se domáhal zaplacení těchto nákladů toliko v minimální výši – tedy částky 1200 Kč. Takové právo mu náleží ve smyslu ust. § 3 tohoto nařízení vlády (Jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.)Soud tedy vyhověl žalobě.6 Podle ust.§ 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč ....... 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč ........ 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč ........ 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč ...... 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč ....... 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč .......9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč .......48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč.Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu)Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust.§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)7 Za tarifní hodnotu soud považuje 750 EUR (18367 Kč). Zástupce žalobce účelně vykonal 3 úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby k soudu. Náleží mu odměna ve výši 3x 1860 Kč. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 3 x 450 Kč. Dále mu náleží náhrada 21% daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Dále žalobci náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobci právo na náhradu 9385,30 Kč.8 Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).9 Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody.10 Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy žádné důvody pro vymezení jiné lhůty k plnění.