6 C 142/2025-109 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 7. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 12.786,56 Kč, zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 5.774,42 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 53,40 Kč. Žaloba byla opřena o tvrzení, že žalovaná a žalobce uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 11.300 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle všeobecných obchodních podmínek žalobce a dle předpisu denních splátek. Dne 10. 10. 2024 žalovaná čerpala z úvěru částku 5.500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, proto žalobce vypověděl smlouvu. Žalobou byla uplatněna jistina pohledávky ve výši 5.499,97 Kč, poplatek za vyplacení úvěru, smluvní úrok, poplatek za službu informační SMS servis a smluvní pokuta ve výši 53,40 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobce byl poučen, že soud bude řešit otázku uzavření smlouvy a řádného prověření úvěruschopnosti žalované a v té souvislosti očekává doplnění tvrzení a označení důkazů. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žádná další tvrzení ani důkazní návrhy však nedoplnil.4. Žalobce neprokázal, že s žalovanou platně uzavřel smlouvu o úvěru. Na smlouvě o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (č. l. 7 a násl. soudního spisu) totiž zcela chybí podpis žalované (ať už vlastnoruční, nebo elektronický). Pod smlouvou je pouze podpis za žalobce, následuje text „Tímto podepisuji dne 2024-10-10.“ a na dalším řádku je pouze slovo „Klient“.5. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, a totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím služby Kontomatik. Žalovaná se následně přihlásila do klientského profilu, kde návrh smlouvy odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“.6. I v případě uzavření smlouvy online na dálku je podstatnou náležitostí právního jednání podpis jednající osoby. Z ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.7. Je tedy nezbytné prokázat identitu jednající osoby a integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007). Všechny ostatní metody, byť označené v praxi jako elektronické podpisy, tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy. Zaslání kopie občanského průkazu (č. l. 9 a 36 soudního spisu) však žádným způsobem nesplňuje podmínky k prokázání identity a integrity. Žalobce nedoplnil tvrzení ani nepředložil žádné důkazy ke službě Kontomatik, prostřednictvím které měla být ověřena totožnost žalované před uzavřením smlouvy, kromě vlastního dokumentu s názvem „Autorizace ověření totožnosti“ (č. l. 10 soudního spisu). Nebylo ani zjištěno, že by smlouva byla jakkoli chráněna proti následným změnám.8. Žalobce tedy neprokázal, že by mezi ním a žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě, že by bylo uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno, nebylo by možné žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť nebyla splněna podmínka řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou musí soud zjišťovat z úřední povinnosti.10. Žalobce tvrdil, že při posouzení úvěruschopnosti žalované prověřil různé registry a vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, které ověřoval prostřednictvím výpisů z účtu žalované nebo výplatních pásek. K tomu předložil výpis z běžného účtu pořízený službou Kontomatik. Z něho je patrné, že nebýt připsaného výživného (částka 4.000 Kč označená jako „Alimenty Sebík“), byla by žalovaná v době žádosti o úvěr v záporném zůstatku. Z výpisu z účtu není patrný žádný pravidlený příjem žalované, zato obsahu řadu položek týkajících se on-line sázek. Z „Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobce, .“ (č. l. 24 soudního spisu) bylo zjištěno, že žalobce kalkuloval s čistým měsíčním příjmem žalované ve výši 21.424 Kč. Dále je v dokumentu uvedeno, že žalovaná žije v domácnosti s další výdělečně činnou osobou a nejméně třemi dalšími členy bez výdělku, měsíčně vydá na bydlení 2.000 Kč, na další závazky 6.700 Kč měsíčně, na další nezbytné výdaje 10.000 Kč, na zbytné výdaje pak nic.11. Z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobce ověřoval příjem žalované nebo dalšího člena její domácnosti, a její skutečné výdaje na živobytí. Z údajů poskytnutých žalovanou je zřejmé, že již měla další závazky, jejich stavem se žalobce také nijak nezabýval. Kalkulované výdaje na bydlení ve výši 2.000 Kč a na živobytí ve výši 10.000 Kč pro rodinu jsou zcela mimo obvyklou zkušenost.12. Z výše uvedeného vyplývá, že i pokud by smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena, byla by absolutně neplatná.13. Ze zprávy banky na č. l. 81 soudního spisu bylo zjištěno, že žalobce na účet žalované poukázal dne 10. 10. 2024 částku 5.500 Kč.14. Z upomínky na č. l. 66 soudního spisu, která je datována dnem 10. 2. 2025 a je v ní uvedeno, že žalovaná je v prodlení v délce 93 dnů, lze dovodit, že žalovaná se do prodlení dostala hned s první splátkou a že tedy na úvěr nic nezaplatila.15. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.16. Protože z provedených důkazů vyplynulo, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 5.500 Kč, aniž by mezi nimi byl smluvní vztah, lze konstatovat, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku (neboť žalovaná obdržela majetkový prospěch bez právního důvodu) ve výši poskytnuté částky, z níž ale žalobce požadoval zaplatit pouze 5.499,97 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl.17. Ve zbytku, tj. co do všech nároků, jež žalobce spojoval se smlouvou, musel soud žalobu zamítnout, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (k tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).18. Právo na náhradu nákladů řízení by podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo žalované, té ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.