7 C 141/2025-82 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
ECLI: ECLI:CZ:OSRK:2025:7.C.141.2025.1 Datum: 2025-09-29 Předmět: o zaplacení 11 695,78 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["dokazování""náhrada nákladů""odročení""peněžité plnění""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 11 695,78 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou uplatněnou u soudu dne 5. 6. 2025 zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru, který žalobce žalované poskytl na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25132346, kterou se žalovanou uzavřel 17. 9.2024 distančním způsobem, na základě kterého se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelný úvěr jiný než na bydlení až do výše 47 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 17. 10. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 3. 12. 2025. Úvěr byla žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, a žalobce takto žalované poskytl celkem 5 000 Kč. Splátky, které žalovaná splatila byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků poté na úhradu jistiny. V případě prodlení nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a v souladu se smlouvou žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovanou informoval e-mailem ze dne 15. 1. 2025. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 17. 1. 2025. Ke dni podání žaloby měla žalovaná nesplacený dluh v celkové výši 11 271,90 Kč, sestávající z jistiny ve výši 4 999,85 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 99,50 Kč a smluvního úroku 6 172,55 Kč. Žalovaná se dle smlouvy zavázala žalobci zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a sjednaný úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Dále se žalobce domáhal po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky žalobce vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a zároveň poskytla údaje, na základě, kterých žalobce posoudil její úvěruschopnost.Protože se žalovaná k nařízenému jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo ze dne 16. 5. 2024 má soud za prokázané, že účastnici uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr se sjednaným úvěrovým rámcem 36 800 Kč. Účastníci si dohod, že žalovaný bude úvěr splácet v denních splátkách určených podle Všeobecných obchodních podmínek. Splatnost první denní splátky nastala třicátý den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu ve výši 1,066 % denně. Účastníci si také sjednali poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky.Z přehledu bankovních transakcích vyplacených spotřebiteli má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění ve výši 5 500 Kč dne 16. 5. 2024.Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.Účastníci uzavřeli dne 16. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 5 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani po výzvě žalobce. Účastníci si ve smlouvě sjednaly mimo jiné i úrokovou sazbu ve výši 1,07 % denně.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.Žaloba je částečně důvodná.V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla přezkoumána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 1,066 % denně, což představuje roční úrokovou sazbu 389,09 %. Taková sazba je mnohonásobně vyšší, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky. Soud tak považuje sjednanou úrokovou sazbu za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Soud přitom uzavírá, že tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Podle § 2395 o.z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru by bez ujednání o úrocích obdobně vysokých smlouvu neuzavřel. Z obsahu spisu vyplynulo, že ke snížení požadovaných smluvních úroků přistoupil až žalobce v rámci žaloby.Obdobný závěr zaujaly opakovaně odvolací soudy ve vztahu k posouzení obchodního jednání jiného nebankovního věřitele, a to např. v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019 či Městského soudu v Praze 17 Co 271/2020.Proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 o. z. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu žalovaného.Soud nárok žalobce posoudil dle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 5 500 Kč, přičemž žalovaný na tento dluh nezaplatil nic. Proto soud uzavřel, že žaloba je důvodná částečně a přiznal žalobci pouze bezdůvodného obohacení.Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Úrok soud přiznal žalobci od 23. 1. 2025, tedy od data doručení předžalobní upomínky, neboť toto datum má soud za první výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení, prokazatelně žalovanému doručenou. V otázce doručení soud postupoval podle domněnky doby dojití podle § 573 o.z. kdy se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zásilka byla odeslána 20. 1. 2025.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci s většiny úspěšný žádné náklady řízení nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.