10 C 190/2025-69 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 51 555,24 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, , uzavřel se žalovanou dne 25. 11. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které opakovaně poskytoval žalované finanční prostředky. Žalovaná se přitom zavázala aktuální dlužnou částku dané společnosti vrátit a zaplatit sjednané poplatky a úroky, a to vše nejpozději dne 9. 8. 2025. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila řádně a včas, ke dni 9. 8. 2025 tak celkem dlužila částku 51 555,24 Kč, a to po započtení plateb žalované v celkové výši 18 751,92 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce. Proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhal zaplacení celé dlužné částky a nadto po žalované požadoval i úhradu zákonného úroku z prodlení jdoucího z dlužné částky od 10. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná ve svém vyjádření namítala, že uzavření smlouvy probíhalo pouze elektronicky, nikdo jí nevysvětlil obsah dokumentů, s nikým neprobírala svou úvěruschopnost, na rizika nebyla upozorněna. Nadto považovala sjednaný úrok za nepřiměřený, rozporný s dobrými mravy. Z těchto důvodů pak měla za to, že smlouva je neplatná, a proto navrhovala, aby jí byla uložena povinnost pouze doplatit dlužnou jistinu úvěru s tím, že potvrdila žalobcem tvrzenou výši čerpané částky, jakož i výši jí celkově uhrazené částky. Současně požádala s odkazem na svou současnou finanční a celkovou majetkovou situaci o možnost hrazení uložené částky ve splátkách.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 25. 11. 2024 a ze souvisejících Standardních informací o spotřebitelském úvěru a z obchodních podmínek společnosti , Anonymizováno, . bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, . uzavřela se žalovanou smlouvu, ve které se zavázala poskytnout, a to i opakovaně, žalované finanční prostředky až do výše maximálního úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala aktuální dlužnou částku splácet formou minimálních měsíčních splátek. Současně se v těchto splátkách zavázala hradit i úrok při sjednané úrokové sazbě 0,4026 % denně, 146,949 % ročně. Výše minimální splátky pak měla činit 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání, případně částkou 1 000 Kč podle toho, která z částek bude vyšší.4. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla od žalované vyžádána kopie občanského průkazu a aktuální fotografie. V žádosti o úvěr dále žalovaná uvedla své osobní a kontaktní údaje, příjem ve výši 31 000 Kč a výdaje ve výši 21 000 Kč. Uvedla, že je rozvedená, v domácnosti žijí dvě dospělé osoby. Ověření těchto informací, či zkoumání dosavadního úvěrového zatížení žalované nebylo doloženo.5. Z přehledu čerpání a plateb vyplynulo, že od 25. 11. 2025 do 8. 7. 2025 získala žalovaná od původního věřitele finanční prostředky celkem v částce 39 182 Kč, za uvedené období žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 18 751,92 Kč. Poskytnutí celkové částky 39 182 Kč žalované dále shodně plyne z dokladů o výplatě, jakož i ze zprávy banky, která potvrdila vlastnictví účtu žalovanou a přijetí dotčených plateb od původního věřitele, celkem právě v částce 39 182 Kč.6. Z faktury vystavené , Anonymizováno, . plyne, že ke dni 9. 8. 2025 činila celková dlužná částka 51 795,02 Kč, neuhrazené částky z minulého období 16 669,76 Kč a aktuální povinná minimální měsíční splátka 6 733,35 Kč. Minimální částka k zaplacení k datu 9. 8. 2025 pak činila 23 403,11 Kč.7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, z dodatku č. 2 k této smlouvě, seznamu postupovaných pohledávek plyne, že pohledávka za žalovanou vyčíslená ve výši 51 555,24 Kč byla postoupena z původního věřitele na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 9. 2025.8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem zvláště vyzvána k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis ze dne 11. 9. 2025 byl žalované doručován doporučeným způsobem, jak plyne z potvrzení o podání doporučené poštovní zásilky.9. Z emailové korespondence žalované s původním věřitelem plyne, že se žalovaná pokusila o smírné řešení, bylo jí sděleno, že pohledávka byla postoupena.10. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Společnost , Anonymizováno, uzavřela se žalovanou smlouvu, ve které se zavázala za sjednaných podmínek poskytovat žalované opakovaně finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se ve smlouvě zavázala aktuální dlužnou částku včetně úroků a poplatků pravidelně měsíčně splácet. V řízení nebylo doloženo, že by před uzavřením smlouvy byla náležitě zkoumána úvěruschopnost žalované. Tvrzení žalobce o ověřování informací od žalované nebyla nijak doložena. Žalovaná vyčerpala od výše uvedené společnosti částku 39 182 Kč. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 18 751,92 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena na žalobce. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.11. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru však nebylo v řízení prokázáno. Proto soud považuje uzavřenou smlouvu ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou, a proto žalované vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru sníženou o již zaplacenou částku. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 20 430,08 Kč, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na něho byla pohledávka za žalovanou smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalované. Soud přitom uzavřel, že je v možnostech žalované vrátit zbývající část jistiny v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, ovšem pod ztrátou výhody splátek. Ztráta výhody splátek znamená, že pokud by žalovaná neuhradila byť i jen část stanovené měsíční splátky řádně a včas, stává se tím splatným celý zbývající dluh najednou. Současně jde o nově soudem stanovenou splatnost přiznané částky, přičemž nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení by žalobci vznikl až poté, co by žalovaná v této lhůtě splatnosti uvedenou částku nezaplatila. V podrobnostech soud odkazuje za uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Ve zbývající části byla žaloba s ohledem na neplatnost smlouvy jako nedůvodná zamítnuta.15. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. V dané věci byla více úspěšná žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.