13 C 237/2025-79 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 89 836 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalované. Tvrdila, že na základě smlouvy o povoleném přečerpání GNN1070648894 ze dne 15. 1. 2019 opakovaně poskytovala žalované finanční prostředky, a to až do výše úvěrového rámce 90 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit aktuální dlužnou částku včetně sjednaných úroků ve výši 16,90 % ročně. Žalovaná ale posléze přestala splátky hradit, a proto žalobkyně využila svého dalšího smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupila, čímž se stal ke dni 15. 8. 2024 splatným celý zbývající dluh. Žalovaná ničeho žalobkyni neuhradila.2. K dotazu soudu žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru byla náležitě přezkoumána úvěruschopnost žalované, kdy jí udávané příjmy 20 000 Kč byly ověřeny z účtu č. , č. účtu, , který pro žalovanou žalobkyně vedla, a z něhož vyplynula výše měsíčního příjmu 11 134,67 Kč. Výdaje uvedla žalovaná ve výši 0 Kč, životní výdaje pak byly ověřeny s pomocí interního ekonomického modelu a byly stanoveny na částku 3 410 Kč. Dosavadní splátkové zatížení žalované bylo zjištěno ve výši 0 Kč. Žalobkyně provedla lustraci dotazem do CCB/CBCB. Dále uvedla, že jako věřitel žalobkyně provádí i kontroly v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, přičemž však provedení těchto lustrací nedoložila.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).4. Ze žádosti o zřízení účtu a ze smlouvy o vedení účtu u , právnická osoba, ze dne 20. 5. 2018 plyne, že žalobkyně na základě smlouvy zřídila a vedla pro žalovanou účet za sjednaných podmínek. V souvislosti se smlouvou o účtu byla uzavřena mezi účastníky i smlouva o užívání platebních karet , právnická osoba, . K tomu žalobkyně předložila i kopii dokladu totožnosti žalované a její prohlášení o daňovém rezidentství ze dne 20. 5. 2018.5. Ze žádostí o navýšení limitu povoleného přečerpání , právnická osoba, z roku 2019 bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně žádala žalobkyni o povolené přečerpání až do výše 90 000 Kč. V žádosti uvedla, že má vyživovací povinnost ke 2 dětem. Pracuje jako dělnice. Výše průměrného čistého příjmu se pohybovala v rozmezí od 16 500 Kč do 20 000 Kč.6. Ze smlouvy o povoleném přečerpání ze dne 15. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěrový limit nepřekročit a za sjednaných podmínek splatit povolené přečerpání a zaplatit úroky ve výši 18,90 % ročně a jiné příslušenství. Úvěr ve formě povoleného přečerpání byl na dobu tří měsíců a žalovaná ho měla splatit 3 stejnými částkami. Žalovaná tak byla oprávněna opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jejím , obchodní název, č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, na základě smlouvy o vedení účtu, a to až do stanoveného úvěrového limitu.7. Z dodatků ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne 15. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně v období od 23. 1. 2019 do 18. 7. 2019 opakovaně uzavřela se žalovanou dodatky o povoleném přečerpání, kdy opakovaně žalobkyně zvyšovala žalované limit až do výše 50 000 Kč při úrokové sazbě 18,90 % ročně.8. Z dodatku ke smlouvě o povoleném přečerpání ze dne 15. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dodatek dne 4. 9. 2019 ve kterém se zavázala navýšit žalované limit povoleného přečerpání od účinnosti smlouvy do 90 000 Kč při úrokové sazbě 16,90 % ročně. Celková splatná částka činila ke dni uzavření tohoto dodatku za splnění dodatečných předpokladů uvedených ve smlouvě 92 547 Kč.9. Z výpisu z účtu žalované , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná načerpala od žalobce úvěr v konečné ve výši 90 000 Kč.10. Z odstoupení ze dne 15. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení této výzvy. Současně žalované sdělila, že v případě, kdy nebude dluh uhrazen bude dluh zesplatněn a bude přistoupeno k odstoupení od smlouvy. Výzva byla žalované odeslána dne 27. 8. 2024.11. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dne 3. 7. 2025 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od sepsání výzvy, s tím, že byla upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 3. 7. 2025.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce umožnil žalované opakovaně čerpat finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se ve smlouvě zavázala nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu, řádně a včas aktuální dlužnou částku žalobci vrátit a zaplatit mu i úrok ve výši 16,90 % ročně. Sjednání pojištění ze smlouvy nevyplývá. Úhradu měla žalovaná provádět formou pravidelných tzv. minimálních měsíčních splátek. Úvěruschopnost žalované byla řádně přezkoumána. Postupně žalovaná vyčerpala od žalobce částku 90 000 Kč, na splátkách nezaplatila ničeho. Žalovaná překročila úvěrový limit, nezajistila dostatek finančních prostředků a dostala se tak do nepovoleného debetního zůstatku. Došlo tak k výpovědi smlouvy a žalobce po žalované požadoval uhrazení celého dluhu, který byl ke dni 15. 8. 2024 zesplatněn, a to včetně příslušenství. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky.13. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která vyhovovala i podmínkám daným zákonem o spotřebitelských smlouvách č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jakož i příslušným ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalované poskytla sjednaný úvěr. Žalovaná coby úvěrovaný naopak svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky úvěru, pročež i po splatnosti poslední splátky úvěru dluží žalobkyni žalovanou částku. Proto ji soud uložil nyní povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit.16. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť žalovaná tím, že svůj peněžitý dluh neuhradila řádně a včas, ocitla se v prodlení, a je povinna dle § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žalobkyní žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/213 Sb., v platném znění.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 608,32 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 594 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 836 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 350 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 11. 2025, z částky 4 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 1. 2026 a z částky 4 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 2. 2026 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši 10 748,61 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 11. 2025 náhrada 3 702,69 Kč za 264 ujetých km v částce 2 202,69 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,33 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 500 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne