13 C 24/2026-22 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí 65 574,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalovaná do podání žaloby nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 24. 4. 2025 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 16. 10. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.6. Z faktury č. 004118064717 vystavené dne 23. 4. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 32 729,75 Kč za spotřebu elektřiny v období od 1. 11. 2024 do 16. 4. 2024, a to se splatností do 7. 5. 2025.7. Z faktury č. 004112321429 vystavené dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 4 444,75 Kč za spotřebu elektřiny v období od 17. 4. 2025 do 10. 6. 2025, a to se splatností do 1. 7. 2025.8. Z faktury č. 1500171951 vystavené dne 15. 7. 2025 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 28 000 Kč za smluvní pokutu za nedodržení smluvních podmínek, a to se splatností do 29. 7. 2025.9. Z upomínky ze dne 4. 8. 2025 a 18. 8. 82025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dosud neobdržené sankce za nedodržení sml. podmínek ve výši 28 000 Kč.10. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 10. 2025 a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky a současně upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli smlouvu ze dne 16. 10. 2024 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu ze dne 24. 4. 2025, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury – daňového dokladu č. 004118064717 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 32 729,75 Kč. Z faktury – daňového dokladu č. 004112321429 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 4 444,75Kč. Z faktury – daňového dokladu č. 1500171951 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 28 000 Kč, jako smluvní pokuty za porušení sml. podmínek. Výzvou k plnění ze dne 17. 10. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila.12. Podle ustanovení § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.13. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedené vyfakturované částky za odebranou energii. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturovaných částek za spotřebovanou elektřinu a právo na zaplacení smluvní pokuty za porušení Obchodních podmínek smlouvy a přiznal žalobkyni rovněž právo na úroky z prodlení.14. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 571 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 574,50 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 870 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 700 Kč ve výši 2 247 Kč.