13 C 273/2025-19 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení 11 905,28 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. , hodnota, , nacházející se pod adresou: , adresa, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se jako obchodník zavázala žalované jako oprávněné dodávat elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaná se zavázala za službu platit sjednanou cenu.5. Z faktury č. 004116018947 ze dne 18. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny a s tím spojené služby za období od 11. 10. 2023 do 15. 10. 2024 částku ve výši 19 281,02 Kč s DPH splatnou dne 1. 11. 2024. Zároveň soud z tohoto dokladu zjistil, že žalovaný na vyúčtování v zálohách uhradil 12 600 Kč. Žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 6 681,02 Kč.6. Z faktury č. 004112156713 ze dne 5. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny a s tím spojené služby za období od 16. 10. 2024 do 31. 1. 2025 částku ve výši 5 224,26 Kč s DPH splatnou dne 19. 2. 2025. Zároveň soud z tohoto dokladu zjistil, že žalovaný na vyúčtování v zálohách ničeho neuhradil. Žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 5 224,26 Kč.7. Z přiloženého ceníku soud zjistil, že předložené vyúčtování odpovídá ceníku žalobkyně.8. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 8. 2025 a souvisejícího podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované odeslána 18. 8. 2025.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí do odběrného místa , adresa, , na základě, které ji dodávala elektrickou energii a žalovaná se zavázala za takto dodanou elektřinu a služby s tím spojené hradit řádně a včas dohodnutou platbu. Žalovaná za období od 11. 10. 2023 do 15. 10. 2024 dluží na nedoplatcích za odebranou elektřinu částku 6 681,02 Kč a za období od 16. 10. 2024 do 31. 1. 2025 v celkové hodnotě 5 224,26 Kč. Dne 18. 8. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Žalovaná ke dni podání žaloby svůj dluh neuhradila.10. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.11. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8procentních bodů.13. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobkyně své povinnosti z této smlouvy plnila, když poskytovala žalované dodávky elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti porušila, neboť řádně neuhradila vyúčtované ceny za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Na nedoplatcích a řádně vyúčtovaných poplatcích odpovídajících ceníku žalobce, tak žalovaná nadále dluží žalobkyni žalované částky. Proto ji soud nyní uložil povinnost tyto částky zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když se žalovaná ocitla se svým peněžitým dluhem v prodlení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 905,28 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.