13 C 30/2026-21 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, a to konkrétně z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , hodnota, , nacházející se pod adresou: , adresa, . Žalovaný nadále dluží na vyúčtování č. 2308542982 částku 1 458,80 Kč a na vyúčtování č. 23284906967 částku 8 904,77 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, sazebníku právního předchůdce žalobkyně uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce , právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 8. 2. 2023 sdružených službách dodávky elektřiny na dobu neurčitou, a to ode dne 8. 2. 2024 v odběrném místě nacházející se pod adresou , adresa, . Právní předchůdce se ve smlouvě zavázal dodávat žalovanému elektřinu v souladu s ceníkem a zajistit její distribuci a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni sjednanou cenu.5. Z daňového dokladu č. 2308542982, řádného vyúčtování soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 1 458,80 Kč za odběr elektřiny za období od 15. 2. 2023 do 9. 3. 2023 s datem splatnosti 27. 3. 2023. Žalovaný na toto vyúčtování ničeho neuhradil.6. Z upomínky ze dne 26. 4. 2023 a dne 14. 7. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek.7. Z daňového dokladu č. 2328490696, konečného vyúčtování soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 8 904,77 Kč za odběr elektřiny za období od 10. 3. 2023 do 4. 8. 2023 s datem splatnosti 21. 8. 2023. Žalovaný na toto vyúčtování ničeho neuhradil.8. Z přehledů o odečtech soud zjistil, že vystavená vyúčtování odpovídají spotřebě energií.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 má soud za prokázané, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla řádně postoupena žalobkyni ke dni 17. 9. 2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 9. 2025.10. Z předžalobní výzvy a souvisejícího podacího lístku ze dne 24. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o sdružených službách dodávkách elektřiny.11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřel právní předchůdce společnost , právnická osoba, . smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí do odběrného místa , adresa, , na základě, které mu dodávala elektrickou energii a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektřinu a služby s tím spojené hradit řádně a včas dohodnutou cenu. Žalovaný na vyúčtování dluží 1 458,80 Kč a 8 904,77 Kč. Pohledávka právního předchůdce byla řádně postoupena na žalobkyni.12. Podle § 50 odst.2) zákona č 458/20 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.13. Žaloba je důvodná.14. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným platně smlouvu ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti z této smlouvy plnil, když poskytoval žalovanému dodávky elektrické energie do sjednaného odběrného místa včetně služeb s tím souvisejících. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti porušil, neboť řádně nehradil vyúčtované ceny za dodanou a odebranou elektřinu a služby s tím související. Proto mohl právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním odstoupit od smlouvy a požadovat po žalovaném zaplacení všech dlužných částek. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Pohledávka právního předchůdce byla řádně postoupena na žalobkyni. Na nedoplatcích, odpovídajících ceníku žalobkyně, tak žalovaný nadále dluží žalobkyni žalovanou částku. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když se žalovaný ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení.15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 363,57 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.