6 C 231/2025-56 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 10. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Svůj návrh opřel žalobce o tvrzení, že s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobce vyúčtoval žalované cenu služeb dodávky elektřiny za období od 13. 10. 2020 do 20. 10. 2021 fakturou č. , hodnota, splatnou dne 5. 11. 2021, z níž žalobce požadoval zaplacení toliko částky 3.667 Kč, dále za období od 21. 10. 2021 do 31. 3. 2022 fakturou č. , hodnota, splatnou dne 22. 4. 2022 a znějící na částku 4.712 Kč, a za období od 1. 4. 2022 do 15. 9. 2022 fakturou č. , hodnota, splatnou dne 5. 10. 2022 a znějící na částku 5.697 Kč. Žalobce žalované dále vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za porušení platebních povinností a čtyři smluvní pokuty po 100 Kč za upomínky k zaplacení. K dluhům ze shora uvedených vyúčtování za dodávky elektřiny žalobce požadoval přiznat zákonné úroky z prodlení.2. Soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 1. 2. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (viz smlouvu na č. l. 8 soudního spisu). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa a žalovaná se zavázala za dodávky zaplatit úplatu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s automatickou prolongací podle všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná se přímo ve smlouvě zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši součinu částky 300 Kč a předpokládané roční spotřeby, nejméně však ve výši 5.000 Kč pro případ porušení povinností specifikovaných v čl. 1.7, 2.2, 2.6 písm. a) a c) a 5.6 všeobecných obchodních podmínek. V čl. 2.2 VOP se žalovaná zavázala řádně a včas platit cenu silové elektřiny a dalších souvisejících služeb (viz VOP na č. l. 50 soudního spisu).3. Žalobce žalované vyúčtoval za služby spojené s dodávkou elektřiny za období od 13. 10. 2020 do 20. 10. 2021 fakturou č. , hodnota, (na č. l. 18 a násl. soudního spisu) splatnou dne 5. 11. 2021 částku 7.167 Kč, za období od 21. 10. 2021 do 31. 3. 2022 fakturou č. , hodnota, (na č. l. 23 a násl. soudního spisu) splatnou dne 22. 4. 2022 částku 4.712 Kč, a za období od 1. 4. 2022 do 15. 9. 2022 fakturou č. , hodnota, (na č. l. 29 a násl. soudního spisu) splatnou dne 5. 10. 2022 částku 5.697 Kč.4. Fakturou č. , hodnota, (viz č. l. 32 soudního spisu) splatnou dne 11. 10. 2022 žalobce žalované vyúčtoval smluvní pokutu za neplnění platebních povinností ve výši 5.000 Kč.5. Žalobce dále vyúčtoval žalované čtyři smluvní pokuty po 100 Kč (viz faktury na č. l. 6 a 33 až 35 soudního spisu). Smluvní ujednání ohledně těchto smluvních pokut bylo rovněž obsaženo ve smlouvě a znělo takto: „Při porušení svých povinností podle ustanovení odst. 5.4 VOP je zákazník povinen zaplatit obchodníkovi smluvní pokutu dle odst. 6.4 VOP ve výši 100 Kč za každou upomínku.“ Žalobce žádné upomínky soudu k důkazu nepředložil.6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalované podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu služeb spojených s dodávkou plynu a elektřiny podle vyúčtování. Na sjednané smluvní pokuty se aplikuje § 2048 občanského zákoníku, podle kterého může věřitel požadovat smluvní pokutu v případě, že byla ujednána a že došlo k porušení smluvené povinnosti; v posuzované věci žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas platit cenu služeb a žalobci tak vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v minimální sjednané výši, tedy 5.000 Kč.7. Bylo na žalované, aby se žalobě bránila, kupříkladu tvrzením, že její dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaná neučinila. Jelikož žalovaná nezaplatila žalobci cenu služeb včas, ocitla se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).8. Soud však musel žalobu zamítnout ohledně požadovaných 4 x 100 Kč na dalších smluvních pokutách. Jednak žalobce v řízení neprokázal, že by žalované vůbec nějaké upomínky odeslal, jednak – a to je podstatnější – z textu ujednání je zřejmé, že vznik nároku na tyto smluvní pokuty neodvisel primárně od porušení povinností žalovanou, ale od aktivity žalobce (zaslání upomínky), přičemž bylo zcela na libovůli žalobce, zda vůbec a pokud ano, kolik žalované pošle upomínek. Nelze přehlédnout, že žalobce fakturoval žalované tyto smluvní pokuty celkem čtyři a v odstupu jednoho týdne (v jednom případě vystavil dvě faktury v témže dni – viz faktury na č. l. 6 a 33-35 soudního spisu). Smluvní pokuta „za každou upomínku“ tedy nebyla sjednána platně (v souladu s § 2048 o. z.) a soud v rozsahu 4 x 100 Kč s požadovaným úrokem z prodlení žalobu zamítl.9. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení z 98 % úspěšným. Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží 2.510 Kč jako poměrná část (96 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 6, advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.