8 C 33/2023-130 — Okresní soud v Rokycanech

Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Uvedli, že mají ve společném jmění manželů podíl na uvedené nemovitosti o velikosti ½, tuto užívají a obhospodařují. Oproti tomu žalovaný nemovitost žádným způsobem neužívá a žalobci o něm nemají žádné poznatky. Žalobci na setrvání ve spoluvlastnictví s takovýmto podílovým spoluvlastníkem nemají zájem, a proto se obrátili na soud se žalobou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že reálné rozdělení pozemků není možné ani účelné. Navrhli proto, aby byl pozemek přikázán do jejich výlučného vlastnictví s tím, že jim bude uložena povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl. Žaloba směřuje proti tzv. nedostatečně identifikovanému vlastníkovi, žalovanému [celé jméno žalovaného]. Bližší údaje o této osobě se soudu nepodařilo zjistit ani z centrální evidence obyvatel či databáze osob zdejšího soudu, ani dotazy na Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, pracoviště [obec] a Městský úřad Radnice, a proto soud akceptoval, aby účastníky řízení byli případně i neznámí dědicové po žalovaném [celé jméno žalovaného], když nabývací titul je z roku 1920, a je tedy reálná možnost, že se jedná o osobu, která již nežije. Žalovaným soud pro toto řízení jmenoval dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) opatrovníka v osobě advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník ve svém závěrečném návrhu uvedl, že vypořádání předmětného spoluvlastnictví je v zájmu opatrovanců, a proto s ním souhlasí. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, podle stavu ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobci a žalovaný jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], a to žalovaný i žalobci jedné ideální poloviny s tím, že u osoby žalovaného [celé jméno žalovaného] chybí jakékoli jeho bližší označení (rodné číslo, datum narození či adresa). Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že obvyklá cena předmětného pozemku ke dni [datum] činí 325 100 Kč. Z [právnická osoba] ze dne [datum] plyne, že na bankovním účtu vedeném na jméno a) žalobce u této instituce je kladný použitelný zůstatek ve výši 299 781 Kč. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Žalovaný je osobou, u které není zřejmé, zda ještě žije (viz datum nabývacího titulu z roku 1920). Žádné bližší údaje se k němu nepodařilo zjistit, Na užívání uvedeného pozemku se nijak nepodílí a dlouhodobě o něj neprojevuje zájem. Vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou není v tomto případně reálné a je pochopitelné, že žalobce v takovém podílovém spoluvlastnictví dále setrvat nechce. Proto soud žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví zrušil. Žalobce tvrdil, že reálné dělení dotčené nemovitosti není účelné, což do značné míry potvrdil i vypracovaný znalecký posudek, přičemž žalovaný proti tomuto tvrzení závěrečným návrhem nijak nebrojil. Soud proto v souladu s žalobním návrhem přistoupil k dalšímu zákonnému způsobu vypořádání, kterým je přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům. V projednávané věci soud v souladu se žalobním návrhem přikázal nemovitost do výlučného vlastnictví žalobců, kterým současně uložil povinnost společně a nerozdílně vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši ½ z obvyklé ceny žalobou dotčených věcí, tj. ½ z částky 325 100 Kč, tedy 162 550 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil v délce 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, když má za to, že takto stanovená délka pariční lhůty je pro žalobce, kteří potřebnými finančními prostředky disponují, zcela dostačující. Náklady státu představuje státem zálohované znalečné ve výši 6 108 Kč (při zohlednění zálohy uhrazené žalobci ve výši 3 000 Kč). Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil účastníkům, aby náklady státu nahradili, a to v rozsahu jejich podílu na sporném nemovitém majetku, tedy každá ze stran v rozsahu ½, se zohledněním již uhrazené zálohy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne [datum] tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal, když nevyšly najevo žádné zvláštní důvody, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí, a jejich náhradu ani jedna strana nežádala. Odměnu ustanovené opatrovnice žalovaných soud určí až po nabytí právní moci rozsudku samostatným usnesením, přičemž tuto odměnu hradí dle § 140 odst. 2 o.s.ř. stát.