12 C 153/2020-28 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Nymburce domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky. Usnesením ze dne 13. 11. 2020, č. j. 17 C 192/2020-24 vyslovil tamní soud svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako místně příslušnému. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, žádné důkazy nepředložil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) rozhodl proto soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 2. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Smlouvou o zápůjčce nazvanou jako„ Prohlášení číslo: [číslo]“ ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. jako předchůdcem žalobkyně bylo prokázáno poskytnutí zápůjčky žalovanému v hotovosti ve výši 500 Kč dne [datum], totožnost žalovaného byla ověřena dle jeho občanského průkazu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou půjčku ve výši 500 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 240 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaný však neuhradil danou částku, kdy dluh na jistině činí 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení pohledávky vůči žalovanému z věřitele [příjmení] [příjmení] p. l. c. na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu bylo prokázáno splnění zaslání předžalobní upomínky žalovanému. 3. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce 4. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Z provedených důkazů soud uzavřel, že [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. jako původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 500 Kč na základě smlouvy o zápůjčce„ Prohlášení číslo: [číslo]“ ze dne [datum], kdy poskytnutí peněž žalobkyně doložila předmětnou smlouvou a výpisem, a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 240 Kč do [datum]. Žalovaný však neprokázal, že by uhradil jistinu ve výši 500 Kč, soud proto vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku s úrokem z prodlení v zákonné výši od požadovaného dne [datum] do zaplacení, tedy ode 3 dnů následujících od splatnosti, a to podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.